Výrazná posila Pilany nastupuje s číslem 68 na zádech a táhne Zborovice do vyšší třídy. V šesti podzimních duelech zaznamenala osm branek, ve víkendovém zápase proti skaštickému béčku se při výhře hostů 4:3 na penalty dokonce blýskla hattrickem. „Mám radost z každé vstřelené branky a je jedno, v jaké soutěži to je. Neřeším, zda jde o druhou ligu nebo okresní přebor,“ tvrdí Hanus.

Jak si angažmá ve Zborovicích užíváte?

Jsem tady spokojený. Musím se přiznat, že jsem čekal daleko horší úroveň soutěže. Spousta kluků nejenom z našeho týmu je šikovných, klidně by mohli hrát nějakou vyšší soutěž, třeba krajský přebor. Co jsem ale v šesti zápasech zjistil, máme docela dobře natrénováno, takže každý mančaft druhý poločas přehrajeme fyzicky. Soupeře zmáčkneme a přidáme nějaké branky. Nevím, jak ostatní týmy trénují, my jsme na tom ale dobře.

S osmi góly vedete tabulku střelců. Těší vás to?

Vždycky se rád podívám na statistiky, tabulku střelců. Samozřejmě mě těší, že branky střílím, protože lidé ze Zborovic ode mě góly očekávají, když už jsem tam přišel. Zatím jsou rádi, že mančaft po iks letech hraje o špici tabulky. Zvedla se návštěvnost, vylepšuje se zázemí. Jsem moc rád, že i já k tomu mohu nějakým dílem přispět. Zatím jsem tady spokojený. Fakt nemám co vytknout. Klobouk dolů před tamními lidmi.

Ani vám nevadí, že nehrajete vyloženě na hrotu?

Právě že naopak. Vpředu jsme sestavu trošku přeorganizovali, protože nám to ze začátku drhlo. Já nejsem přímo hrotový útočník. Nevyhledávám souboje se stopery. Proto jsme tam dali Petra Krejčího, který je běhavý a umí s balonem. Mně to vyhovuje na podhrotu, kde jsem nastupoval celou kariéru. Vždycky si najdu místo v šestnáctce. Vím, kam mám naběhnout a jak zakončit.

Je cílem Pilany postupu do krajské soutěže?

Všichni lidé ve Zborovicích neskutečně pracují. Jsou odhodlaní, chtějí se o postup poprat. Sice je za námi teprve šest kol, ale tabulka se nějakým způsobem rýsuje. Kromě nás jsou vpředu i Němčice a béčka Skaštic či Kvasic. Ty se ale podle mě nahoru cpát až tolik nebudou, v přeboru jsou spokojené. To spíš Němčice, co jsem se díval, hrají každý rok o přední příčky.

Vy se právě s Němčicemi dělíte o první příčku. Jak moc vás štve první ztráta sezony ve Skašticích, kde jste ještě v 78. minutě vedli 3:1 a nakonec jste vyhráli až po penaltách?

Skaštice mají kvalitní tým. Dělají to tam dobře. Vždyť áčko má sezonu rozehranou dobře, je druhé v divizi. Za béčko hrají mladí a běhaví kluci, kteří se snaží o kombinační fotbal. My máme spíš zkušenější tým. Dvacet minut před koncem jsme vedli 3:1, takový výsledek už by si mělo mužstvo pohlídat. Na druhé straně se dějí i věci, které na hřišti úplně neovlivníme.

Co máte na mysli?

Vadí mi, že v těchto nižších soutěží mávají pomezní z lidu. Chápu, že je asi nedostatek rozhodčích, ale někdy je to fakt katastrofa. Z minulosti na to nejsem zvyklý. Nevadí mi chyby, ale v těchto třídách se úplně vytrácí fair-play, které by mělo být. Neříkám, že u nás je to jinak a taky se to neděje, ale není možné, abychom dostali gól na 3:3 z evidentního třímetrového ofsajdu. Ale asi je to úděl těchto soutěží.

Jak to máte s tréninky? Jezdíte do Zborovic jenom na zápasy?

Většinou trénuji u nás v Bohumíně. S kluky chodím vždycky ve středu. Hrají vyšší soutěž, má to tempo i úroveň. Jinak když hrajme zápas v sobotu, přijedu do Zborovic už v pátek. Absolvuji trénink, po něm přespím u majitele klubu, v sobotu odehraji zápas a jedu domů.

Je vidět, že vás fotbal pořád baví …

Je to tak. Měl jsem už několik nabídek k trénování, které jsem ale s díky odmítl. Dokud mně to baví, můžu běhat a jsem prospěšný klubu, tak chci prostě hrát. Pořád vidím, že klukům stíhám. Dokud to půjde, ze hřiště neslezu. Až když uvidím, že jsem na hřišti zbytečný, vezmu nabídku trenéra a budu koučovat. Teď o tom ale neuvažuji.

Nemáte strach, že vám dlouhou a bohatou kariéru ukončí pandemie koronaviru?

To by mě hodně zklamalo. Podle mě je celá pandemie strašně vládou nafouknutá. Je to spíš byznys. Podle mě se vůbec nic neděje. Jenom doufám, že nikoho nenapadne rušit venkovní sportovní akce. Situace opravdu není tak vážná, jak někdo prezentuje. Už když se ukončila jarní část sezony, tak jsem byl naštvaný. Měsíce bez fotbalu a pohybu byly hrozné. Je jedno, zda je vám dvacet, třicet nebo čtyřicet, ale pokud se neudržujete v kondici, v tréninku, tak je to špatně a mnohem hůře se do toho zpátky dostáváte. Mám na to stejný názor jako Jarda Jágr. Pokud člověk nějakým stylem neustále trénuje a udržuje se, může hrát dlouho. Samozřejmě se musí vyhýbat zranění, což je ve sportu alfa a omega všeho. Já jsem naštěstí nikdy s ničím žádný problém neměl. Snad mi zdraví vydrží.