O Velikonocích utrpěli debakl 1:19 ve Střílkách, radost jim udělala trefa hrajícího trenéra Dalibora Adamce ze třiceti metrů. Blíž se k domácímu gólmanovi prý nepřiblížili.

„Tentokrát jsme zápas odehráli v deseti lidech. Navíc po minulé sezoně jsme přišli o dlouholetou jedničku, teď chytá jeho náhradník, takže to má těžké. Střílky patří mezi nejlepší týmy soutěže, v sestavě mají mladé a běhavé kluky, nedalo se tomu čelit,“ říká kapitán a hrající jednatel klubu Josef Janoštík,v devětapadesáti letech suverénně nejstarší hráč Bivoje.

III. třída Kroměřížska sk. B, 17. kolo -
DRUŽSTEVNÍK STŘÍLKY – TJ BIVOJ BAŘICE 19:1 (6:0)
Branky:
1., 35., 42. a 89. Štěpán Maša, 46., 59., 62. a 74. Miroslav Budík, 5., 40. a 63. Tomáš Posolda, 47., 55. a 66. Petr Lupínek, 64. a 76. Matyáš Nezdařil, 78. a 81. Libor Hlaváč, 24. Radim Hanák - 70. Dalibor Adamec. Rozhodčí: Přikryl. Diváci: 75.

Bařice jsou ojedinělým úkazem v nejnižší soutěži. Už několik let neslavily žádný triumf, nezapíjely vítězství, jenom prohry. A i když jich často bývá málo a někteří z hráčů přesluhují, pořád se scházejí a hájí barvy Bivoje.

„Je pravda, že s motivací máme trochu problém, když jsme tak dlouho nevyhráli. Hlavně mladí kluci to neunesli, což je ale pochopitelné, protože fotbal hrají také kvůli radosti z gólů a vítězství. I proto několik z nich s fotbalem skončilo nebo odešlo jinam,“ přiznává.

„Teď už u nás zbývají hlavně takoví ti srdcaři, kteří mají radost z pohybu, z party, prostě že je to baví a výsledek až tolik neřeší,“ přidává.

Přitom jediný Martin Zbořil, který ve Střílkách ale nebyl, je rodákem z obce s necelými pěti sty obyvateli. Ostatní do Bařic dojíždějí.

Třeba Janoštík pochází ze severu Moravy, na Kroměřížsku má ale rodinu a právě do Bařic jezdí na chalupu, takže víkendy si zpestřuje fotbálkem.

„Fotbal hraji skoro celý život. Jednou jsem si šel v Bařicích zatrénovat a kluci mě přemluvili, abych jim šel pomoct. Myslel jsem, že tam naskočím tak na čtvrt hodiny, protože v mém věku už moc lidí nehraje, ale nakonec to skončilo tak, že jsem v základní sestavě a jen málokdy střídám,“ líčí s úsměvem.

Sympatický veterán pravidelně nastupuje v obraně, jednou ale zaskočil i v brance.

„Na soupisce máme registrovaných asi třicet hráčů, ale reálně na hru je nás tak dvanáct. Bohužel spousta kluků pracuje kolem Otrokovic, i o víkendech chodí na směny, takže se často stane, že hrajeme v devíti nebo desíti,“ přiznává.

A podle toho vypadají zápasy a výsledky Bařic. Na jaře poslední tým tabulky podlehl Zářičí, 0:6, s Lutopecny padl 1:14 a o svátečním víkendu schytal ještě horší výprask.

Ani krutý debakl ale Janoštíka a spol. nerozhodil. I za ta týden si půjdou pro další porážku.

„Jsou zářným příkladem toho, že fotbal hrají opravdu pro radost bez ohledu na výsledek,“ oceňují soupeři.

Ne všechny ale baví takto vysoko vyhrávat, hrát na jednu branku. Na druhé straně je sympatické, že Bařice dál přijímají porážky, objíždějí okres a vůbec fungují.

Spousta oddílů by to v jejich situaci dávno zabalila. „Je pravda, že se o tom poslední tři roky bavíme. Přemýšlíme, zda to ukončit, nebo pokračovat. Teď je naším cílem dohrát jaro a v létě se zase uvidí, co bude,“ uvedl.

Když se mužstvo začalo na podzim částečně stabilizovat, pokosila šestici hráčů zranění a mužstvo ve třech duelech přišlo o třetinu kádru! „Bohužel zranění byla natolik vážná, že se kluci k fotbalu nikdy nevrátí,“ smutní Janoštík.

A jelikož ani jinde moc fotbalistů není, nemá Bivoj kde brát.

Bařičtí by svůj dlouholetý problém vyřešili sloučením s jiným oddílem, žádnému z týmů se ale do holportu s Bivojem zatím nechce. „Uvažujeme o tom. Určitě by pro nás bylo řešení s někým se spojit,“ souhlasí. Třeba se nám někdo ozve a nabídne pomoc,“ přeje si nejen Janoštík.

V tu chvíli by ale éra nekonečných porážek skončila a začalo nové (lepší) období Bivoje. Dočkají se jeho hráči i fanoušci?


Načítám výsledky ...

Načítám tabulku ...