„Když jsem si začátkem března přečetl Desatero k restartu soutěží od FAČR, nevěděl jsem, jestli se mám smát nebo brečet. A současně si řekl: A dost, už nemohu mlčet!“ neskrýval rozčarování 50letý Cigoš.

A hned se rozhodl zaslat vedoucím fotbalovým činitelům otevřený dopis, ve kterém nešetřil kritikou.

„Tím nejzásadnějším problémem je, že se FAČR snaží za každou cenu rozjet výkonnostní fotbalové soutěže, což je nyní nelogické. My bychom taky moc rádi hráli, nyní alespoň společně trénovali, ale epidemiologické podmínky spojené s covidem jsou katastrofální. Nelíbí se nám to nikomu, ale musíme to respektovat. Každý rozumně smýšlející člověk ví, že amatérský fotbal musí jít minimálně na jaře stranou. Fotbal je pořád koníček a zdraví je na prvním místě,“ zdůraznil Cigoš, jehož výběr aktuálně okupuje poslední místo krajského přeboru.

„Ale to vše neříkám, abychom se zachránili. Při vyrovnanosti tabulky a příznivém losu příštích kol věřím, že my se ze dna tabulky dostaneme,“ dušuje se.

K tomu, aby ročník mohl být včetně sestupů a postupů uzavřen, je podle soutěžního řádu zapotřebí odehrát více než padesát procent všech zápasů. V některých soutěžích stačí odehrát jen pár kol, nejčastěji tři nebo čtyři, nejhůře je na tom MSFL, kde jich bude potřeba dokonce sedm.

„Chceme se určitě pokusit soutěže dohrát. Vložíme středy. Uděláme maximum,“ hlásí Pavel Nezval, šéf moravské řídící komise.

Do její gesce spadá třetí liga i divize. Také v ní jsou (alespoň někteří) odhodlaní dohrát.

„Pravidla jsou daná. Neregulérní by bylo do nich v průběhu zasahovat. Musíme hledat cesty,“ řekl trenér HFK Olomouc Jiří Derco.

V nižších patrech ale může být pohled odlišný.

„Po tak dlouhé přestávce bude velmi složité fotbalové amatéry opět dostat do kondice a formy tak, aby to nesmrdělo úrazem,“ namítá Cigoš.

„Vždyť jsme už dlouhých pět měsíců nejen že nehráli, ale nemohli ani pořádně trénovat. A tím myslím ne jen běhat, ale hrát fotbal, tedy provozovat kontaktní sport. To je šíleně dlouhá přestávka! Pokud nejste fyzicky připravení pár týdnů společné přípravy to nespasí,“ zdůrazňuje 50letý kouč.

S tím, že by uvítal ukončení soutěží a čas po rozvolnění věnoval přípravně na příští sezonu. K tomu Cigoš přidává ještě jedno varování před nebezpečím, které by dohrávky podle něj přinesly.

„Korupce. Co si budeme nalhávat, řadě klubů půjde o záchranu respektive postup. A v této nelehké době, kdy kvůli nerovným podmínkám může do problémů spadnout i nejeden kvalitní tým, se bude hasit situace všemožnými prostředky,“ cítí Pavel Cigoš.

POLEMIKA:

Měly by se na jaře dohrát amatérské fotbalové soutěže?

ANO

Co je to zase za nápady, že by se snad fotbalové soutěže měly „pro jistotu“ předčasně odpískat?

Proč proboha?

Protože nějaký vykuk zjistil, že se mu to nehodí do počtů a ve zkráceném ročníku už jeho tým nedožene manko z podzimu? Takže by třeba mohl spadnout „z první A do první B“, nebo dokonce z „dvojky do trojky“?

Nic jiného za tím totiž nevidím. A ruku to ohně dám za to, že klub z čela tabulky by pro předčasný konec ruku nezvedl.

Uznávám argument, že vlétnout do soubojů o body z voleje je nerozum ze zdravotního hlediska. Asociace však garantuje ve svém desateru „inkubační dobu“ na přípravu. Jak dlouhá by měla být, je k debatě. Ale mluvit o dvou měsících? Komické. Polovina je maximum.

Ruku na srdce, v opravdovém „pralese“ se tréninku moc nedá ani za normálních okolností. Příprava na sezonu? Dva, tři přáteláčky a jde se na věc!

Ve vyšších soutěžích se borci přece jen kondičně udržují. Nevěřím, že někdo z krajského přeboru zakotvil v říjnu u televize a nabral patnáct kilo. I kdyby, je čas začít makat.

Že by byla nekompletní soutěž neregulérní? Naopak! Na virus se na rozdíl od loňska správně pamatovalo už před startem sezony a pravidla jsou daná. Chtít je v rozehrané soutěži měnit, by byla facka regulérnosti.

A ještě z jednoho důvodu by se měly kluby přinejmenším pokusit sezonu uzavřít.

Měsíce se čeká, až úřady aspoň trochu povolí šrouby. Fotbal prosí i vyhrožuje. A ve chvíli, kdy se jednou pravidla uvolní, má říct, že to vzdává? Představitelé takového sportu by museli být pro smích.

Jiří Fišara, sportovní redaktor

NE

Není kam spěchat, na prvním místě je zdraví hráčů a zejména těch amatérských!

Ruku na srdce, většina z nich jakékoliv přípravě až na světlé výjimky téměř nic nedala. A naprosto je chápu, koho by bavilo jen běhat, když nevíte, kdy si opět čutnete s kamarády do balonu.

Pauza, kdy se nemohli téměř vůbec sejít, zatrénovat si, natož zahrát si fotbal, je obrovská. Již téměř půl roku! A i podle lékařů bude většině trvat více než dva měsíce, než se dostanou alespoň do takové kondice a formy, aby se při prvním ostrém mistráku nezranili.

Člověk je ze své podstaty tvor líný. A opět přesvědčit jej k návratu nebude snadné. Řada lidí má existenční starosti, práce je nyní na prvním místě. Mladí pro změnu napevno zakotvili při distanční výuce u počítačů a odlepit je od nich, natož je opět dostat do kondice, bude chtít čas. A jednoduché to nebude ani se staršími fotbalisty, nad 30 let, kteří vedle pracovních povinností mají i ty rodinné.

Ano, fotbal je fenomén, pro řadu z nás je útěkem na pár hodin z reality. Hned po rozvolnění a umožnění společných tréninků si opět začněme zvykat na ten krásný pocit ze hry a vstřelených gólů. Ale pozvolna. Přípravnými zápasy, turnaji, kterých i tak bude do konce června tak málo, že je spočítáme na prstech jedné ruky.

Než neregulérní soutěž se sotva polovinou odehraných zápasů, připravme se na nový soutěžní ročník a rozdejme si to na zeleném pažitu. A ne u zeleného stolu při přepočítávání bodů na koeficienty a řešení případných protestů klubů, které doplatily na nerovné podmínky spojené s koronavirovými opatřeními.

Martin Břenek, sportovní redaktor