„Pamatuji si jen můj rekord, a to je devět gólů v jednom utkání. Tuhle metu bych ještě než skončím s fotbalem chtěl překonat,“ přiznává s úsměvem obchodní zástupce. Velký fanoušek Manchesteru United nyní sleduje hlavně výkony syna Nicolase, který jde v tátových šlépějích. „Fandím mu. Je to šikulka,“ chválí potomka.

V posledním domácí zápase s Roštěním se čtyřikrát prosadil i váš spoluhráč Tomáš Giebel. Hecovali jste se v zápase nebo i po něm, kdo vstřelí víc branek?

S Česťou (Tomáš Giebel) se známe od mládí, chodili jsme spolu do školy, hecujeme se každý zápas, to musí být. On vlastně nikdy čtyři góly v zápase nedal (úsměv). Hraje většinou obranu, teď proti Roštění byl v záloze. Česťa je výborný hlavičkář, tři góly dal právě hlavou a to ještě tak dva tři góly mohl hlavou přidat.

Celkem na svém kontě máte už osmnáct branek a vévodíte tabulce střelců III. A třídy. Jste spokojený s dosavadní bilancí? Kolik gólů chcete v sezoně nastřílet?

Jsem hlavně spokojený s tím, že mi drží zdraví. A pokud to bude i nadále, tak na konci sezony klidně mohou atakovat padesátku.

Ilustrační foto
Vedoucí Němčice doma vydřely těsnou výhru. A další zápasy okresního přeboru

Mezi střelce patříte od mládí, nebo se vám letos nějak mimořádně daří?

V mládežnických kategoriích jsem nastupoval jako obránce, poté od sedmnácti let hraji už v útoku. To si myslím, že je moje největší výhoda. Vím, jak obránci myslí a co udělají. Ode mě se góly očekávají, tak jsem rád že mohu divákům dělat radost každý rok.

Bylo utkání s Roštěním tak jednoznačné, jak napovídá konečný výsledek 11:0?

Ano, utkání bylo jednoznačné. Konečný výsledek je ještě milostivý. Pokud budu počítat naše spálené tutové šance, tak výsledek mohl být okolo 20:0.

Jak z pohledu Rajnochovic hodnotíte sezonu? Pomýšlíte na postup, nebo jste spokojení a nikam se neženete?

Zatím jsme spokojení, vyhýbají se nám zranění, což je hlavní klíč úspěchu. Doufám, že to vydrží až do konce podzimu. Čeká nás ještě pár těžkých zápasů. Na postup nemyslíme, nikam se neženeme.

Vám osobně třetí třída stačí?

Stačí, nestačí, jsem po dvou operacích kolene, chvilku trvalo, než jsem se do toho zase dostal. Mám taky už své roky, nikam se necpu. Samozřejmě pokud ještě nějaká příležitost bude, tak o ní budu uvažovat. Nejvyšší třída, kterou jsem hrál, byla krajská soutěž v Kelči. Tam jsem zažil jak postup do kraje, tak i sestup do první A třídy. Poté se mi stal úraz kolene a angažmá v Kelči jsem ukončil. Nicméně na tohle období vzpomínám rád, s některými kluky jsem v kontaktu doteď a lanaří mě zpátky. Také rád vzpomínám na dorosteneckou kategorii, kde jsme tehdy suverénně postoupily do krajských soutěží a byli jsme super parta. Bohužel z tohoto týmu jsme zbyli aktivní pouze já a Tomáš Giebel.

Co říkáte na to, že od příštího týdne se bude hrát bez diváků?

Nevím, jak se to bude dělat. Vesnické kluby většinou mají areál otevřený. Nevím, jak pak budou pořadatelé vyhazovat diváky … Myslím, že je to zbytečné opatření. Zápasy ztratí své vesnické kouzlo. Maximální počet lidí, kteří se můžou zápasu zúčastnit je tuším sto třicet. Do tohoto počtu spadají hráči, funkcionáři, trenéři a pořadatelé. Tak že bychom udělali z diváků třeba osmdesát pořadatelů? (úsměv)