„Byl to spíše osobní hec. Inspiroval jsem se známými sportovci, kteří i ve vysokém věku stále nastupují a baví nejen lidi, ale hlavně sebe. Zmínit musím Řepku nebo Jágra, který i v téměř padesáti letech hraje hokej. Já mám nyní osmatřicet a nepřipadám si na to ani z daleka starý,“ líčí Adamec.

Z Brna se s rodinou vrátil zpět do rodné Kroměříže a v době, kdy jiní se sportem končí, on nečekaně restartoval svoji kariéru.

„Chtěl jsem se ukázat synovi, aby ve mně měl nějaký vzor. Jsem rád, že mohu nastupovat s kluky, se kterým jsem dříve hrával,“ prohlásil.

Za svůj klub si vybral Sokol Rataje. Právě v obci s dvanácti sty obyvateli jako malý kluk s fotbalem začínal. Po letech hrdě nosí dres rodného klubu znovu.

„Znám tady spoustu lidí, mám tady k tomu vztah. Je tady přátelské prostředí, vynikající kolektiv,“ pochvaluje si.

Dříve býval mladý ambiciózní fotbalista. Prošel Hanáckou Slavií, Napajedly, Holešovem nebo Žalkovicemi, nastupoval v útoku a střílel branky. V jednadvaceti letech odehrál velmi dobrou sezonu, nejen kvůli zranění ruky ale s fotbalem skončil.

Po dlouhé pauze ale znovu o sobě dává vědět. Okresním fanouškům se pořádně připomněl o víkendu, kdy Dřínovu nastřílel čtyři branky a hostům pomohl k divoké výhře 6:3 i třem bodům.

„Poděkovat musím hlavně spoluhráčům. Bez jejich pomoci a práce na hřišti bych tolik gólů nikdy nedal,“ tvrdí skromně.

„Oni za mě musí balon získat, odedřít. Je to výsledek práce celého týmu. Já jenom stojím vpředu a zakončuji akce,“ přidává s úsměvem.

Rataje tak odčinily nedávný domácí výprask s Bezměrovem 3:7 a následnou porážku s béčkem Zborovic.

„Věděli jsme, že po dvou zaváhání musíme zase zabrat. V posledních kolech se nám moc nedařilo, poslední utkání jsme ale zvládli,“ těší Adamce.

Sokol si tak v tabulce třetí třídy skupiny B polepšil a po šesti kolech okupuje pátou příčku. Na postup v Ratajích nikdo nemyslí. „Když budu mluvit za sebe, mně nejnižší soutěž vyhovuje, přiznává.

„Okresní přebor je z pohledu tréninku a času náročnější. Navíc v týmu máme dost starších kluků, kteří už si vyššími třídami v minulosti prošli,“ pokračuje.

V soutěži navíc mají obnovený tým Hulína a založené béčko Hanácké Slavie Kroměříž. Oba celky zatím potvrzují roli velkých favoritů a sbírají samá vítězství.

„Na souboje s těmito týmy se těšíme. Je to pro nás prestižní záležitost. Víme, že tito soupeři mají vyšší ambice. A třeba některým z jejich hráčů se jednou podaří prosadit tak vysoko abychom se na ně mohli podívat v televizi a my si mohli tak připomenout zápas s nimi, kdy jsme jim to nenechali zadarmo“ míní Adamec.

Sám se fotbalem ve volných chvílích už jenom baví. Občas si zahraje na sálovku, na větším hřišti ho to ale baví víc. „I když to dá víc zabrat, je to pro chlapy, proto se můžete víc opřít do soupeře“ říká s úsměvem.

Kromě fotbalu se věnuje hlavně rodině. Právě na přání ženy se vrátil na Hanou. V Kroměříži a okolí se mu líbí.

„Je to hezké historické město z jedné strany obklopené hanáckou rovinou, z druhé Buchlovem. Za mě je to nádherné místo na žití,“ dodává.


Načítám tabulku …


Načítám výsledky …