Nejúspěšnějším regionálním fotbalovým klubem novodobé historie, který slavil nejrychlejší postup v seniorské kategorii, jsou Skaštice. Během osmi sezon výběr z Kroměřížska vysprintoval z okresního přeboru až do divize, tedy čtvrté nejvyšší tuzemské soutěže.

„Popravdě už tato soutěž je možná lehce za hranou pro naši malou obec. Ale vše jsme si vykopali sportovní cestou a já jsem zastánce, že se má po této cestě vše zkusit,“ těší Romana Koleniče, trenéra osmého celku po podzimní části divize E.

Do Skaštic přišel před šesti lety, kdy do té doby každá jeho sezona v I. B třídě byla postupová.

„Napoprvé to bylo s Vizovicemi, následně s Baťovem a také ve Skašticích postup klapl na první dobrou. A přitom to nebyl náš hlavní cíl,“ vzpomíná Kolenič, jenž tehdy dostal za úkol především začlenit mladé odchovance. A úkol splnil na výbornou.

„Vždy jsem rád pracoval s mladými. Kádr jsem překopal a vyšlo to! Navíc polovina stávajícího týmu je pořád ta, co hrála kdysi okresní přebor,“ těší trenéra, jemuž se v létě 2014 příliš na Kroměřížsko nechtělo.

„Znal jsem se jen s Lukášem Motalem. Vůbec jsem nevěděl, co od toho čekat. Teď toho nelituji, naopak. Bylo to jedno z mých nejlepších rozhodnutí kariéry,“ přiznává.

Základem skaštického úspěchu je podle něj láska k fotbalu drtivé většiny hráčů a s tím ruku v ruce tréninková morálka.

„Tým má neskutečný charakter, proto jsou tam, kde jsou. Nikdy jsem nemusel řešit problémy s přípravou, přemlouvat někoho k trénování. Naopak.

Nyní jedeme již pošesté na soustředění do Morkovic, kde makáme třífázově, od rána do večera. A nikdo ani necekne. Prostě na dědině je to jiné, než ve městě. Zde si kluci na nic nehrají,“ kvituje kouč.

Kromě potřebného fotbalového štěstí k snové cestě posledních sezon pomohlo Skašticím i vhodné doplnění kádru a osobnosti typu Lukáše Motala či Zdeňka Konečníka.

„Kdyby neměl zdravotní problémy, byl by někde jinde. Je to stále špičkový hráč, který fotbal miluje a kde je balon, musí být i on. Hraje nejen za první tým, ale i rezervu a v zimě futsal,“ vyjmenoval trenér.

A co by se muselo stát, aby Skaštice hrály ještě výše? Nebo se staly novodobými fotbalovými Drnovicemi?

„Myslím, že divize je náš strop. My už tak hodně ležíme v žaludku řadě klubů v regionu, tohle opravdu stačí,“ směje se fotbalový odborník.

Podobně úspěšný na přelomu tisíciletí byl fotbalový klub z Provodova, který pod trenérským a manažerským dohledem nedávno zesnulého Josefa Raka to z nejnižší okresní soutěže do krajského přeboru dotáhl ještě o dva roky rychleji.

„Nejsme jako Provodov. Oni měli celý úspěch postavený na zkušených fotbalistech, které se Pepovi Rakovi podařilo díky svým aktivitám získat. Nemuseli trénovat, stačilo setkání a pár pokynů. U nás kromě Konečníka nikdo nehrál ligovou soutěž a tak to tady také asi zůstane. Jsme rádi, kde jsme a nyní na jaře budeme hájit divizní soutěž,“ dodal Roman Kolenič.