Kliknutím zvětšíte
Na nevídaný počin upozornil redakci Deníku hráčův tatínek, který synovu celou kariéru bedlivě sleduje a vše si pečlivě zapisuje.
„Je pravda, že i mě na toto jubileum upozornil taťka, který i s mamkou toto všechno absolvovali se mnou. Oba už od přípravky jezdí na každý můj zápas, jsou mými největšími fanoušky i kritiky. Tímto bych jim chtěl smeknout poklonu a poděkovat za neskutečnou podporu, i když se mně nebo i týmu moc nedařilo,“ říká Petr Silnica.
O neuvěřitelné sérii se v klubu zatím příliš nemluví. Důvod je jasný. „Podle mě o tomto nikdo nevěděl, takže to ano v kabině nikdo neřešil,“ usmívá se poctivý záložník.
Spoluhráče ale neošidí a významné jubileum s nimi náležitě oslaví. „Samozřejmě klukům přinesu nějaké občerstvení,“ slibuje.
Významné mety si právem považuje. „Samozřejmě je to díky zdravotnímu stavu, který mi dovolil odehrát všechna utkání. Taky se mi vyhýbá zranění,“ říká.
Nezapomíná ale ani na další faktor. „Důležité je, že mi věřili trenéři, kteří nejspíš se mnou byli spokojení, a proto mě pravidelně staví,“ líčí.
Několikrát ale musel jít i přes bolest. Zranění ale nikdy nebylo tak vážné, aby nemohl nastoupit.
„Určitě takových pár zápasů bylo, ale byly to jen nějaké maličkosti, které jsme společně s masérem vyřešili tak, abych byl připravený odehrát zápas na sto procent,“ uvedl Silnica.
Kvůli zdravotním problémům ani jiným důvodům zatím žádný duel nevynechal. I proto si angažmá na moravsko-slovenském pomezí náramně užívá.
„V kabině máme dobrou partu, která je základem toho, abychom všichni byli spokojení. A i díky divákům, kteří jsou ve Strání pověstní.“ prohlásil s úsměvem.
I díky lidem o odchodu ze Strání nikdy neuvažoval. Žádné nabídky z jiných klubů ani neřešil. „Nijak jsem nad tím zatím nepřemýšlel. Jen když mě v práci osloví kamarád,“ usmívá se.
Před divizním angažmá působil v třetiligové Kroměříži. Na Hané ale musel kvůli práci skončit.
„Tenkrát se tady ještě hrával krajský přebor. Zlanařili mě tehdejší trenér Šebesta společně s Tondou Popelkou. Kontakt jim na mě sehnal přes bývalého spoluhráče Libora Pilku můj mistr v práci Aleš Boček, který momentálně stráží branku v Boršicích,“ popisuje Silnica.
Třiadvacetiletý středopolař s fotbalem začínal v přípravce v rodných Křenovicích, odtud se přesunul do Šardic. Na Hodonínsku ale dlouho nezůstal. Už ve čtvrté třídě si šikovného mladíka vytáhli do Slovácka. V Uherském Hradišti hrál nejen fotbal, ale i studoval a bydlel na internátě.
„Tady jsem prošel žáky a mladším dorostem. Pak jsem přestoupil do Kroměříže, kde si mě do můžu vytáhl trenér Chytrý,“ líčí.
Poctivý fotbalista a velký dříč je s regionem spjatý nejen kvůli milovanému sportu. Společně s úžasnou přítelkyni žije v idylické harmonii na bytě v Hluku, odkud pravidelně dojíždí nejen do Strání za fotbalem, ale i do Kunovic, kde pracuje ve firmě zabývající se výrovou kabin na vysokozdvižné vozíky a čtyřkolky.
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
