Chwaszcze v zimě vzaly k moři pouze Kvítkovice: Brali jsme to jako stmelení

„Bylo to pro nás nečekané. Obzvláště proto, že jsme v té sezoně měli problémy se záchranou,“ vybavuje si zpětně současný forvard konkurenční Hanácké Slavie Kroměříž. „Co si pamatuji, tak celé soustředění hradil klub s pomocí sponzorů,“ přidává.

Bývalí trenéři Sedlák s Ondrůškem tréninky v teple samozřejmě uvítali, také hráči byli ze soustředění v zahraničí nadšení.

„V Otrokovicích se tenkrát budoval nový tým, takže jsme to brali hodně jako stmelení a poznávání,“ upozorňuje Chwaszcz.

Kromě něj ve výpravě byli také stoper Malý, Pěnička, Jasenský, Kalus, Bahounek, Tomáš Mlýnek či Škubník. Ze současného kádru kemp na Kypru pamatují už pouze gólman Semanko a Kiška.

Třetiligový tým ve známé dovolenkové destinaci nejen trénoval, ale odehrál tam i tři těžké zápasy proti FK RFS Riga, týmu Karmiotisa FC a také Arisu Limassol. Hráči si pobyt na Kypru zpříjemnili koupáním v moři, regenerací v hotelovém resortu či návštěvou prvoligového zápasu.

„Myslím, že to splnilo očekávání a taky jsme si domů odvezli spoustu zážitků,“ uvedl.

V Kroměříži skončil Sedlák, Matoušek má po operaci kotníku, vrací se Votava

I když Chwaszcz v kariéře prošel několika třetiligovými kluby na další zahraniční soustředění už se nedostal. „A když jsem byl ve Zlíně, tak jsem byl buď zraněný, anebo někde hostoval,“ posteskl si.

Šestadvacetiletý odchovanec týmu FC Trinity coby mládežník jezdil se Zlínem na soustředění do nedalekých Luhačovic nebo se připravoval se spoluhráči jinde po okolí. „Pamatuji si ale, že jsme jednou i se skupinkou rodičů vyrazili do Rakouska. Bylo to super a myslím, že jsem si to všichni pořádně užili. Na takové věci bude člověk vždy rád vzpomínat,“ ví dobře aktuálně druhý nejlepší střelec MSFL.

Když byl mladší, vždycky se na pobyt mimo domov dlouho dopředu těšil, v dospělosti už mu soustředění nechybí. „Teď už preferuji, když si to všechno odtrénujeme doma nebo v okolí a nemusíme nikam na týden jezdit. I když v zimě by bylo fajn trénovat někde v teple na přírodní trávě,“ vnímá.

Bývalý hráč Kvítkovic, Uherského Brodu či Líšně největší dril zažil pod trenérem Pulpitem ve Zlíně. „Sice jsem s ním neabsolvoval ani jednu přípravu, ale tréninky byly v takovém tempu, že jsem si připadal jak v přípravě,“ říká s úsměvem.

Jinak mezi kouči nerozlišuje. „Každý trenér dokáže udělat těžkou i lehkou přípravu. Podle mě záleží hlavně na tom, jak dlouhá je,“ míní.

„Momentálně nemůžeme porovnávat přípravu ligových týmů, kteří se na jaro budou chystat jenom měsíc, s mužstvy z nižších soutěží, které čekají dva až tři měsíce dřiny,“ pokračuje.

„Nicméně ligová příprava je ve většině aspektech rozhodně náročnější. Sice se běhá všude, jen je všechno mnohem intenzivnější a přesnější,“ srovnává.

Jinak tréninky v sezoně jsou u profesionálů i poloamatérů podobné. „Dá se to porovnat. Rozdíl je hlavně v tom, že na ligové úrovni je to všechno mnohem rychlejší, kvalitnější, preciznější než v našem provedení,“ míní.

Podle výtečného hlavičkáře se ale koncept letní či zimní přípravy nijak zvlášť nemění, třeba ve třetí lize se trénuje víceméně pořád stejně.

„Nemyslím si, že se tréninky nějak liší. Jen je příprava nesmírně dlouhá a hráči ji musí celou vydržet na umělce, takže tělo dostane pořádný zápřah. Pokud už je fotbalista po nějakém těžším zranění, není to nic příjemného, ale nic jiného než to vydržet nám nezbývá,“ ví dobře.