Zlínský odchovanec si vybral nedaleký Hulín, kde se o pozici jedničky popere s parťákem Markem Machalickým. Opačným směrem míří Radim Unger.

„Od angažmá v Hulíně si slibuji větší a pravidelné herní vytížení, dále co nejrychlejší záchranu v MSFL. Snad všechno klapne,“ doufá Jelínek.

Co vás přilákalo do Hulína?

Měl jsem zase po nějaké době chuť změnit prostředí. Navíc jsem v Hulíně viděl možnost znovu si zahrát s mým dobrým kamarádem a budoucím švagrem Davidem Kostkou.

V Hulíně vytvoříte dvojici s brankářem Machalickým. Jaký spolu máte vztah?

S kolegou Machalickým nejde mít asi ani jiný než přátelský vztah, je to kluk do nepohody. Musím zaklepat, že na gólmanské parťáky mám štěstí. V Hulíně se mi to zase potvrdilo.

Už víte, zda budete jednička, nebo zda se budete v brance střídat?

Trenér Lehkoživ s námi o postu jedničky zatím ještě nemluvil. Dost napoví generálka s Líšní. Kdo půjde do brány, začne chytat i ve třetí lize. Sám za sebe mohu říct, že se chystám tak, abych byl na první zápas s Vyškovem co nejlépe připravený.

Co očekáváte od jarní části sezony? Bude těžké udržet třetí ligu?

Vzhledem k reorganizaci bude jarní část soutěže napínavá a bude to zřejmě velká bitva do posledního kola. Určitě bude těžké třetí ligu zachránit. Očekávám, že zúročíme zkušenosti s mládím v kabině a chtíčem udržet třetí ligu v Hulíně. Musíme jít zápas od zápasu a bodovat za každou cenu. Bude to boj a já věřím, že to jako tým zvládneme.

Byla zimní přípravu jiná než ty předcházející?

Byla standardní tak jako všude jinde, kde jsem zatím byl. Poběhalo se, udělal se kus práce. Zkusilo se pár nových věcí a hráčů. Bylo fajn, že jsme i přes pracovní vytížení zvládli absolvovat soustředění, kde se parta dobře stmelila.

V kariéře jste prošel spoustou klubů. Na které období nejraději vzpomínáte?

Není to tak, že bych zvládl nějaký klub nebo sezonu vyzdvihnout na úkor jiného oddílu či roku. Všude, kde jsem byl, jsem potkal spoustu dobrých fotbalistů, lidí z vedení, co fotbal dělají rádi a investují do něho čas a potřebné peníze.

Patříte mezi odchovance Zlína. S kým jste hrával ve Fastavu?

Ve Zlíně v dorostu a v mužích jsem se ročníkově potkal s Jiřím Adamuškou, Milošem Kopečným nebo Robertem Bartolomeu. Z první ligy si vzpomenu na Jakuba Jugase, Stanislava Dostála, Lukáše Holíka a další. Na všechny vzpomínám v dobrém. Zážitků a vtipných příhod, které se staly, je spousta.

Je lepší, když gólman projde takto velkým klubem? Věnovali se vám ve Zlíně jako brankáři nějak speciálně?

Myslím si, že je dobře, když brankář od útlého věku má možnost trénovat ve větším klubu. Čím větší klub, tím lepší servis. Kluby mají licencované trenéry, kteří moc dobře vědí, co a jak. Rozvíjí gólmana po fyzické i psychické stránce a předávají mu patřičné zkušenosti. Jak se říká, gólmani jsou jiní, takže potřebují speciální péči a svého gólmanského trenéra. I ve Zlíně tomu tak v mém případě samozřejmě bylo.

Co říkáte na současnou zlínskou dvojici Dostál – Rakovan?

Zlínská gólmanská dvojice je podle mě kvalitní a vyrovnaná. V současné době je dobře, když trenér může dát mužstvu impulz výměnou brankáře hlavně na takové úrovni. Šišku si pamatuji jako velice talentovaného brankáře, ale bohužel pro něho je i v očích trenérů skok z juniorské do první ligy asi příliš velký, jinak by Rakovana nepřivedli. Jeho talent je třeba rozvíjet, cesta hostování by nemusela být špatnou volbou.

Mladý záložník Tomáš Masař v zimě zamířil ze Zlína do Kroměříže.
Masaře do Kroměříže zlákal trenér Červenka