Komedie Slunce, seno... nestárne. Na natáčení zavzpomínali hlavní aktéři

Zdroj: DeníkAle vraťme se do jihočeských Hoštic, rodiště Zdeňka Trošky. Všechno začíná v okamžiku, kdy přichází student vysoké zemědělské školy Šimon Plánička, aby nastoupil v místním JZD na brigádu. Zároveň chce vyzkoušet v praxi svůj experiment na téma „Dojivost krav v závislosti na kultuře prostředí“. Vedení JZD ale nechce o žádném prapodivném pokusu ani slyšet.

Mladík proto zkusí štěstí u faráře Otíka, u něhož experiment vyjde a farářova kráva podojí až zázračné množství mléka. Do děje vstupuje Blažena, dcera paní Škopkové, u níž je Šimon ubytován. Ta má za úkol zjistit, jak se věci mají. Všechno ale komplikuje žárlivost Blaženina kluka Venci, který si myslí, že Blažena čeká dítě se Šimonem. Navíc se po vesnici roznese, že Šimon je synem předsedy krajské zemědělské správy.

Kikinčuk ze Slunce, seno, jahody: Věřím, že i muzikálová verze bude úspěšná

Představitel Šimona Pláničky, tehdy novopečený herec Pavel Kikinčuk, vzpomíná na roli ve 24 letech: „Byla to moje první velká role ve filmu hned po studiích na brněnské JAMU a po prvních zkušenostech při účinkování v televizních inscenacích několika pohádek, které natočila brněnská televize. Kamerovky na roli Šimona Pláničky probíhaly na Barrandově a já jsem se jich zúčastnil ještě s několika kolegy z mého ročníku. Měl jsem to štěstí, že si Zdeněk vybral mě, a tak jsem se jako mladý kandrdas dostal mezi zkušené herce. Navíc atmosféra při natáčení byla úžasná. Zažili jsme spoustu legrace i dobrodružství, takže na tuto roli nelze jinak vzpomínat než v dobrém. Stejně jako na všechny ostatní role, které jsem později se Zdeňkem Troškou natočil,“ přibližuje atmosféru Pavel Kikinčuk.

Přiblížil také důvod, proč už se v dalších dílech neobjevil. Vyvrátil tak různé dohady o rozepřích s kolegy. „Došlo k omylu. Bohužel jsme se špatně domluvili s produkcí na termínu natáčení. Takže v době, kdy jsem si měl nechat nafackovat v Hošticích, jsem právě trávil dovolenou se svými rodiči u berlínských jezer a v poklidu chytal bronz na sluníčku. Nakonec se moje absence ve filmu vyřešila tím, že jsem na vojně a vykonávám základní vojenskou službu,“ říká herec plzeňského divadla Pluto, které letos 12. září zahajuje již 24. sezonu.

Ale to, že nehrál v Slunce, seno a pár facek a Slunce, seno, erotika nevadí. Pavel Kikinčuk se totiž objeví v muzikálu Ondřeje Gregora Brzobohatého, jehož premiéru připravuje divadlo Karlín. Čeká na něj role svérázného vesničana Vladimíra Škopka, kterého tehdy bravurně zahrál Stanislav Tříska.

Herci i neherci

V sérii komedií, které maminka Zdeňka Trošky kdysi okomentovala slovy „No, taky jsi tam o nás všechno psát nemusel!“, excelovala celá řada herců – Martin Zounar, Helena Růžičková, Stanislav Tříska, Oldřich Kaiser, Martin Dejdar, Luděk Kopřiva, Jaroslava Kretschmerová…

Jarince, jak ji kolegové u herecké branže oslovují, bylo tehdy 26 let. „Hrozně to letí. Ale když vidím, že televize dává Slunce, seno, zahltí mě krásné vzpomínky. Na celou řadu skvělých kolegů, legraci při natáčení, na tu nefalšovanou letní atmosféru, která z těch komedií stále vyzařuje. A hlavně na přístup Zdeňka Trošky. Je to úžasný člověk a moc ho pozdravujte,“ svěřila se Jaroslava Kretschmerová, stálice pražského divadla Ypsilon.

Také ona si zahraje ve zmíněném muzikálu, a to roli drbny Kelišky (Marie Švecová). „Musím udělat všechno pro to, aby to byla ta Keliška, kterou lidé pamatují.“

Atmosféra letních komedií z Hoštic byla stavěná také na výkonech neherců. Jedním z nich byl Milan Pěnča, kterému bylo v Slunce, seno, jahody asi 17 let. „Seděli jsme na návsi a čekali, až si nás filmaři vyberou,“ vzpomíná na roli mladíka v hospodě při místní zábavě. Tehdy měl na sobě bílooranžové triko s emblémem olympiády v Moskvě 1980. „Dokonce jsem byl tehdy úplně poprvé v hospodě,“ dodává. Ale Troškovy hoštické komedie má rád i z jiného důvodu. „Je to naše kronika. Ve filmu je zachyceno mnoho místních, kteří už nejsou mezi námi,“ dodává Milan Pěnča.

Sláva letních komedií se ale dotkla i některých objektů. Nejen vesnických domků Konopníkových a Škopkových, ale i místní hospody, kde visí fotografie z natáčení. Láká i samotný interiér, kde vznikla řada slavných scén – vedení družstva plánuje, co udělá s nečekanou návštěvou svých italských přátel, nebo kde Miluna zapíjí nešťastnou lásku.

I když od premiéry Slunce, seno, jahody uplyne příští rok 39 let, stále má tato komedie svoje příznivce. A co víc, nachází si nové. Atmosféra, která se na diváky přenáší, totiž má vše, čeho je v běžném životě vždycky málo – radost, humor, optimismus a slunce.