Údaje získané ve Studnicích využívají energetici, správci telekomunikačních sítí i vlastníci lesů. A nově také letecký provoz. „Do Žďárských vrchů rád a poměrně často jezdím. Nikdy mě nenapadlo, že by u Studnic ty stožáry být neměly. Jsou tam už tak dlouho, že je všichni považují za součást krajiny. A turisté je berou jako orientační bod, protože stožáry jsou téměř odevšad viditelné,“ podivil se Tomáš Odehnal z Tišnova.

Opuštěný areál Vysočina Areny při závodech Světového poháru biatlonistů 2021.
Vysočina Arena jako demilitarizovaná zóna. Tak to tam teď kvůli biatlonu vypadá

Spor mezi ochranáři a výzkumníky začal v roce 2005. V době, kdy vypršelo povolení na dočasnou stavbu. Společnost EGÚ Brno, která pokračuje ve výzkumu započatém v první polovině minulého století Západomoravskými elektrárnami, nepožádala o jeho prodloužení. Navíc prý nereagovala na výzvy ochranářů, aby si o povolení znovu zažádala nebo stavbu odstranila. Výsledkem je historicky nejvyšší pokuta v dějinách Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. „Dočasnou stavbu jsme neprodloužili, ale společnost ji nehodlala odstranit. Proto jsme jim dali pokutu milion dvě stě tisíc korun,“ potvrdil Zdeněk Záliš ze Správy Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy.

„Byla to nejvyšší pokuta, co jsme kdy dávali,“ přidal šéf ochranářů Václav Hlaváč.

Společnost se odvolala. Odvolací soud ale nakonec pokutu potvrdil. „Pokutu už zaplatili. Teď čekáme, až stavební úřad rozhodne o odstranění stavby,“ pokračoval Zdeněk Záliš.

Lidé si na ně zvykli

Studnice jsou místní částí Nového Města na Moravě. Město se do sporu mezi ochranáři a brněnskou společností míchat nechce. „Jsou tam dva úhly pohledu. Z pohledu chráněné krajinné oblasti hyzdí tyto stavby krajinu. Společnost, která tam provádí meteorologická měření, zase tvrdí, že tím krajina hyzděna není. Stožáry tam stojí už dlouho a lidé si na ně zvykli. Navíc, kdyby se poměrně dlouhá řada měření přerušila, znehodnotilo by to dlouhodobý vědecký projekt,“ konstatoval novoměstský starosta Michal Šmarda.

Pokusná stanice byla v místě vybudována už v roce 1929, tehdy sestávala z dřevěných tyčí. Změna nastala v roce 1980, kdy poblíž silnice vedoucí do nejvýše položené obce na Vysočině vyrostly tři kovové stožáry. „Stanice je v automatizovaném provozu. Probíhá tam standardní měření hmotností námrazy jak na vodičích, tak i na normálových tyčích ve výškách deset, dvacet, třicet, čtyřicet a padesát metrů. To je důležité pro stanovení funkční závislosti zvýšení hmotnosti námrazy v závislosti na výšce nad zemí. Tyto údaje jsou potřebné z hlediska spolehlivého dimenzování stožárů především 110 a 400 kilovolty, které tvoří páteřní systém při zásobování elektrickou energií,“ popsal Petr Lehký ze společnosti EGÚ Brno.

Sprejer postříkal na ulici Masarykova v Novém Městě na Moravě fasádu bytového domu. Ilustrační foto.
V Novém Městě na Moravě řádil sprejer, poničil bytový dům

„Nově se vedle toho měří i úrovně hmotností na koulích výstražného leteckého systému. V rámci Evropské unie se připravuje nová technická legislativa, a je proto třeba stanovit relevantní úrovně zatížení námrazou na těchto koulích, aby nedošlo k případné havárii,“ připomenul další z důležitých úloh studnických stožárů Petr Lehký.

Podle jeho slov jde dokonce o světový unikát. „V roce 2020 se podařilo dosáhnout nejdelší kontinuální řady měření námrazy, a to osmdesát let. Řada začíná v roce 1940,“ řekl Petr Lehký.