Soud rozhodl správně, byznys s chudobou jel i bez doplatků, zní z měst

 Lidé z komunálu si slibovali, že omezí přírůstek takzvaných nepřizpůsobivých obyvatel spojený s patologickými společenskými jevy. A že zatípnou provozovatelům pochybných ubytoven jejich nekalý obchod s chudobou.

V Ústeckém kraji k vyhlášce postupně sáhli třeba v problematických lokalitách v Bílině, Děčíně, Varnsdorfu či Mostu. Bývalé vedení Ústí nad Labem opatření vztáhlo rovnou na celé město, podobně jako Kladno. „Víme, že to nebylo ideální,“ hodnotí ústecká exprimátorka Věra Nechybová.

Měly pomoci s parkováním v Ústí. Lidé ale proti modrým zónám na Kliši brojí

„Ale byla to jediná možnost, jak zabránit přílivu lidí na dávkách a rozšiřování ubytoven ve městě,“ dodává. Pozitivně hodnotí, že pak v Ústí zavřeli provozovatelé dvě problematické ubytovny, přinejmenším lidé v sousedství si oddychli. Samoživitelek nebo seniorů, na které opatření také dopadlo, je Nechybové líto. „Ale když se kácí les, létají i třísky,“ komentuje.

Rozhodnutí ÚS berou na vědomí i na mosteckém magistrátu, nicméně se s ním neztotožňují. „Po zrušení takzvané vysedávací vyhlášky jde již o druhý nástroj, prostřednictvím kterého se město snažilo regulovat chování takzvaných nepřizpůsobivých občanů, kteří svým chování a jednáním obtěžují slušné obyvatele,“ říká primátor Jan Paparega s tím, že po zavedení bezdoplatkových zón se v Mostu snížil počet přestupků a mírně také vnitřní migrace ve městě.

Lidé z terénu, se kterými Deník mluvil, krok ÚS vítají. Sociální pracovníci Člověka v tísni (ČvT) ho kvitovali na Facebooku jako „konec hradeb“. „To opatření nesplnilo očekávání, chování obchodníků s chudobou se nezměnilo,“ potvrdila Radka Kunešová z ústeckého ČvT. „Rozhodnutí vítáme,“ říká i Miroslav Brož ze sdružení Konexe, které v Ústí podporuje komunity ohrožené násilím a nenávistí. Opatření podle Brože nejméně ve zdejších sociálně vyloučených lokalitách zhoršilo situaci chudých.

Šukačka, Držková, Onen svět. Z názvů obcí si dělají legraci i místní

Jako dobrou zprávu vnímají rozhodnutí ÚS i ti, kdo relativně nově ubytovávají lidi v Ústí v programu Housing First. „Pomůže to,“ pochvaluje si metodička Lenka Kratochvílová, že by teď mohli mít nízkopříjmoví klienti nárok na doplatek na bydlení.

Efekt bezdoplatkových zón? Nikdo pořádně neví

Ústecké neziskovky dříve neúspěšně požadovaly po městě analýzu, která by ukázala efekt opatření. Zprávy z magistrátu jsou mlhavé i teď, i když má město hned 9 vzájemně komunikujících koordinačních skupin na péči o znevýhodněné skupiny obyvatel. Zápisy z jednání skupin úřad Deníku neposkytl. „Informace jsme měli pravidelně,“ ujišťuje ale Lenka Jaremová pověřená řízením odboru sociálních služeb. Data za poslední rok a půl však na úřadu neberou za směrodatná, mohla je zkreslit pandemie koronaviru.

Škola v Hodoníně je po tornádu zabezpečená. Na střechy půjde dřevo ze Slovenska

Nejspíš neexistuje ani žádné plošné vyhodnocení efektu bezdoplatkových zón v boji se sociálním vyloučením a obchodem s chudobou v celé ČR. O ničem takovém aspoň neví Matěj Hon z Platformy pro sociální bydlení. Ten přitom už před 4 roky pomáhal senátorům dávat dohromady návrh na zrušení opatření. „Je to správný krok,“ je Hon přesvědčen o rozhodnutí ÚS. Podle něj by k řešení problému chudých v Česku namísto bezdoplatkových zón pomohlo, aby měla města vlastní bytový fond a dostatek sociálních pracovníků, kteří by stigmatizovaným a často diskriminovaným lidem na trhu s bydlením asistovali.

Jednu ubytovnu zavřeli, problém se přelil jinam

Jednou z nejmladších bezdoplatkových zón v Ústeckém kraji byla ubytovna zvaná Bílý dům na okraji Brozan nad Ohří. V asi 1 400hlavé obci na Litoměřicku bydlelo v zanedbaném paneláčku odhadem až dvě stě lidí včetně řady rodin s dětmi. Podle svědků tady nájemníci živořili v tristních hygienických podmínkách za neúměrný obnos.

„Přesto to tam brali za luxus. Měli střechu nad hlavou, elektřinu, vodu, většina oken šla zavřít. Na buňkách přitom často ani nebylo kam si sednout nebo položit papír, jelikož celý objekt byl zamořen štěnicemi a šváby,“ popisuje Lucie Putnová, vedoucí sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi litoměřické Naděje.

Učitelky, které protestují proti opatřením, končí. Založí si vlastní školu

Tato služba do ubytovny vyjížděla pomáhat přes 2 roky. „Příliv nových lidí se nezastavil, ale byl menší,“ hodnotí Putnová efekt zdejšího zavedení bezdoplatkové zóny. Komunita žijící převážně venku, hluk, místy i vandalismus dál dráždily sousedy a radnice se nakonec rozhodla udělat zářez do rozpočtu a ubytovnu od majitele loni odkoupila.

„Tím máme po problému,“ je dnes přesvědčen starosta Václav Bešta. S odstupem hodnotí zavedení bezdoplatkové zóny dvojznačně. „Na jednu stranu sem přestali noví lidé migrovat. Na druhou stranu si majitel přestal vybírat relativně slušné lidi a bral prostě toho, kdo mu zaplatí,“ líčí starosta.

Teď je ubytovna v Brozanech prázdná, radnice tam výhledově chce bydlení sociálního typu, zřejmě z dotací. Nejspíš pro lidi z obce nebo okolí, typově pro samoživitelky, handicapované osoby či mladé rodiny. Někteří z bývalých obyvatel ubytovny zůstali v regionu, další šli k příbuzným nebo na ubytovny v Mělníku, někteří až do Písku či Tábora. „Do lepšího ale velmi pravděpodobně nešli,“ odhaduje vedoucí pobočky litoměřické Naděje Petra Smetanová. Několik rodin s dětmi z brozanské ubytovny je teď na azylovém domě v Litoměřicích, i toto zařízení má ale končit.

Za rekonstrukci ulice daly Karlovy Vary 34 milionů. Místní ale spokojeni nejsou

Zatímco bezdoplatkovým zónám odzvoní, brzy má začít platit takzvaný zákon Třikrát a dost. Ani od strhávání pokut ze sociálních dávek si ale experti neslibují vyřešení problémů s chudými v Česku. Spíš to situaci ještě zhorší. V tuzemsku jsou podle lidí z terénu rodiny a jednotlivci, kteří už nemají kam klesat a mají prakticky nulovou šanci zvednout se ze společenského dna. To, co jsou prý schopni považovat za bydlení, se přitom během posledních let rapidně propadlo. „Ty rodiny jsou vykořeněné a bez vazeb na cokoli, co nám přijde normální. Nikam už nepatří. Ony prostě jen potřebují přežít,“ líčí Smetanová.