Psal se rok 1909, kdy se v Novém Jičíně otevřela česká firma dvou přátel. Jejími majiteli byl Karel Nicolaus Kryl, původem z Litovle a Ferdinand Scotti, původem z Krásna nad Bečvou. Vyučili se oba tiskaři a spolu se potkali roku 1907 v Příboru, v tiskárně Birgus &Reigl. V roce 1908 zkusili poprvé získat tzv. tiskařskou licenci, aby si ve Valašském Meziřičí pořídili vlastní tiskárnu. To se jim ale nepodařilo.

Když v Novém Jičíně na jaře 1909 zemřel tiskař František Vyhnánek, zkusili to znovu. Vyjednávali s jeho ženou o prodeji tiskařské licence. Za 7000 rakousko- uherských korun převzali jedinou českou tiskárnu ve městě. Na větší část těchto peněz a na zaplacení tiskařské licence si dokonce vzali půjčku. Tím ale mohli začít podnikat.

Ke dni 1. 8. 1909 pak otevřeli na Mlýnské ulici č. 4 v Novém Jičíně svou tiskárnu pod názvem Kryl & Scotti. Zaměřili se na tisk běžných materiálů (plakáty, letáky, různě sborníky, věstníky a další), ale především na tisk velice kvalitních, českých knih, tzv. Krásných knih, které dnes označujeme Bibliofilie. Rozjezd firmy byl náročný, ale od roku 1911 byla firma relativně v zisku.

Vizualizace podoby památníku biskupa Karla z Lichtensteinu – Castelcorna.
Kroměříž řeší, kam umístí památník biskupa Karla z Lichtensteinu-Castelcorna

Velmi záhy začali spolupracovat s různými českými nakladatelstvími a autory, mezi kterými výsostné postavení mělo od roku 1912 nakladatelství Josef Florián ze Staré Říše u Telče a autor křesťanských textů i básní Jakub Deml. Do začátku první světové války v létě 1914 se stala Tiskárna Kryl & Scotti nejvýznamnější tiskárnou bibliofilií na Moravě, a to jak kvantitou, tak především kvalitou.

První světová válka přinesla přerušení fungování firmy a nástup majitelů na válečné fronty, především v Itálii. Po jejím skončení ale přátelé firmu obnovili a na jaře 1919 navázali na předválečnou firemní historii. Velmi záhy se opět dostali mezi nejvýznamnější tiskárny, tentokrát celého Československa. Vydávají u nich své knihy například Otokar Březina, Bohuslav Reynek, Karel Čapek a další. Spolupracují s vydavatelstvími Aventinum, Hyperion, Magnificat, Odeon a další.

1925 přesouvají firmu do nových a větších prostor na ulici Mlýnská 25 v Novém Jičíně. Navyšuje se i počet zaměstnanců. Bohužel, v roce 1929 přišla celosvětová hospodářská krize. Firmu nejvíce ohrožoval bankrot Jakuba Demla, který nemohl platit za své zakázky a podobné problémy Josefa Floriána. Firma se tak záhy dostala do finančních problémů, rok 1933 skončí ve ztrátě 233 tisíc Kč.

Dne 28. 6. 1935 dostává Ferdinand Scotti z firmy výpověď. Odchází ale bez jakýchkoliv dlužných závazků a s rodinou se stěhuje do Mladé Boleslavi, kde pracuje dál jako tiskař. K právnímu vyrovnání s Karlem Nicolasem Krylem dojde ke dni 20. 5. 1936 a tiskárna v Novém Jičíně následně funguje pod názvem Karel Kryl.

Do roce 1933 nastupují do firmy významní lidé pro její chod. Po svém vyučení nastoupí oba synové majitele. Starší Josef Eduard Kryl, mladší Karel Ferdinand Kryl a také významný československý grafik Oldřich Menhart. Firma navíc pořídí nové stroje, do kterých použije jako písmo Menhartův vynález, který je dodnes i v nabídce počítačových písmen Manuscript Antiqua. Rozjezd „nové“ tiskárny je tak velmi kvalitní a rychlý. V roce 1937 je již zcela bez dluhů a v zisku.

Bohužel podepsáním tzv. Mnichovské dohody evropskými velmocemi, přišla Československá republika a velkou část svého území – Sudety. Do nich spadal i Nový Jičín, a tak od 5. října 1938 měl již německou správu. Ta nařídila panu Krylovi, aby tiskl pouze německé tisky. Ten to ale odmítl, a tak následovalo k 31. 12. 1938 odebrání tiskařské licence. Firma měla zaniknout. Posledním tiskem, který se ve firmě udělal, byl dárek obou synů Josefa Eduarda a Karla Ferdinanda Krylových otci k 60. narozeninám. Jednalo se o český překlad Štěstí tohoto světa, sonetů Christophe Plantin – Le Bonheur de ce Monde.

Díky kontaktům Karla Nikolause Kryla v Kroměříži, která spadala do tzv. Druhé Československé republiky a snaze nastávajícího tchána jeho nejstaršího syna Josefa, zdejšího radního ing. Stanislava Švehly, získala firma pomoc a prostory na uskladnění strojů a materiálu v Kroměříži a dne 28. 1. 1939 od Zemského soudu v Brně i tiskařskou licenci. Firma se tak dostala mimo dosah říšských úřadů a mohla pokračovat v činnosti a dne 7. 2. 1939 je zapsána do Živnostenského rejstříku města Kroměříže.

Den a noc v TYMY.
V TYMY se konaly hrátky se zvířátky v rámci celostátní akce Den a noc v SVČ

Sice místní tiskaři, především největší, navíc německá tiskárna Viktor Gusek, která měla zakázku na tisk tiskopisů pro československé četnictvo, protestovali a nesouhlasili s udělením licence, ale Tiskárna Karel Kryl započala v půlce února 1939 svou činnost na Milíčově náměstí č. 38 v Kroměříži.

Druhou světovou válku Tiskárna Karel Kryl přežila, ačkoliv se v ní konalo nespočet kontrol Gestapa a dalších německých úřadů. V březnu 1940 dostává zakladatel firmy Karel Nikolaus Kryl mozkovou mrtvici a je od té doby upoután na lůžko. Firmu místo něho vedou oba jeho synové. Od léta 1940 se firma přesouvá do nových prostor získaných od největšího stavebníka ve městě, firma Antonín Kočar, na Palackého třídě č. 31, dnes Kojetínská ulice v Kroměříži.

V roce 1941 Josef Eduard Kryl ukončuje spolupráci s bratrem Karlem Ferdinandem a odchází z Kroměříže do Mladé Boleslavi za Ferdinandem Scottim. Dne 21. 6. 1943 navíc druhý zakladatel firmy Karel Nikolaus Kryl umírá a firma přechází na jeho syna Karla Ferdinanda Kryla. Ten už má rodinu, 3. 2.1943 se mu narodila dcera Marie a následně 12. 4. 1944 syn, básník a zpěvák Karel Jan Kryl.

S koncem druhé světové války ale vypuká tichá válka mezi Tiskárnou Karel Kryl a kroměřížskými komunisty, když na podzim vydává pan Kryl materiál nazvaný Svědectví, ve kterém vězni z koncentračních táborů Osvětim a Buchenwald potvrdili kontakty předsedy Městského národního výboru v Kroměříži, komunistického funkcionáře Alexeje Čepičky, se správou koncentračních táborů a „ulehčený“ pobyt v nich. Následovala žaloba a soudní spor s Tiskárnou Karel Kryl, který soudruh Čepička prohrál.

Rodina Krylových se od 12. března 1947 rozrostla o ještě jednoho syna Jana Karla Kryla a firma Tiskárna Karel Kryl pokračovala dál ve své činnosti až do února 1948 a komunistického převratu. Až tehdy došlo k „pomstě“ komunistických soudruhů formou vyvlastnění firmy a dosazení tzv. nucené správy do Tiskárny Karel Kryl v dubnu 1948. Majitel byl odeslán na tzv. Stavby socialismu, jeho žena nemohla nalézt práci. V roce 1951 byla tiskárna, se kterou se počítalo dál v provozu muži z tiskárny Gusek zlikvidována, stroje rozebrány a odvezeny do šrotu. Tiskárna Karel Kryl zanikla.

Autor: Petr Oupor