Celé to začalo v sobotu 7. prosince odpoledne na vlakovém nádraží, kde jsme zamávali rodičům a vyrazili hledat Mikuláše s čertem a andělem. Moudrý Mikuláš přečetl z posvátné knihy pochvaly i prohřešky. Pak nás odměnil drobnými sladkostmi. Jak tiše přišel se svou družinou, tak i odešel. Pak jsme se připravili na slavnostní večeři ve štědrovečerním duchu a rozdali si dárky. S naším MikVanem nás již 8 let pojí jedna tradice. Nedáváme si žádná předsevzetí, ale píšeme dopis svému o rok staršímu já. Je krásné si přečíst po roce, po čem jsme toužili a zda se nám to splnilo.

Večer jsme předali rodičům naše nejmenší benjamínky a my starší jsme se vrhli do hry „Cesta na severní pól.“ Byli jsme rozděleni do skupinek a na různých stanovištích jsme se snažili krok za krokem dostat až na Severní pól. Bylo zajímavé stavět ve větru stan, obléct na sebe co nejvíce vrstev prádla či jen poskládat rozsypané sirky v lyžařských rukavicích. Znavení jsme pak všichni usnuli ve spacácích.

Ráno jsme společně poděkovali, že jsme noc na Severním pólu přežili, nasnídali se a vyrazili zpět do Kroměříže. Doufám, že se za rok zase ve zdraví všichni na MikVanu sejdeme.

Kateřina Ševelová