Také se mu říkávalo brkoslav čečka. Jeho domovinou jsou severní oblasti Skandinávie, Sibiře a Dálného východu, ale v zimě zalétá i do střední Evropy. Tento pěvec ve velikosti špačka je nápadný svou výrazně prodlouženou chocholkou. Hlavu zdobí černá brada, hrdlo a páska přes oko a světle hnědé peří je ozvláštněno nádechem růžové. Ocas a letky jsou ukončeny žlutým lemem a v křídlech jsou zřetelné dvě bílé pásky s drobnými červenými skvrnami. Žije v severských jehličnatých lesích. Hnízdo, do kterého samička naklade tři až šest skvrnitých vajec, si staví vysoko v korunách stromů. Mláďata krmí oba rodiče a potravou jsou nejrůznější bobule a komáři.

Brkoslavové se u nás objevují pouze jako zimní hosté, kteří nepřilétají každoročně. Pokud ale přiletí, zcela jistě je nepřehlédneme. Jejich početná hejna putují otevřenou krajinou a často je můžeme zahlédnout i v parcích či okrajových částech měst, kde hodují na jeřabinách, šípcích, hlohu nebo ptačím zobu. Ale jablka na stromech, která zůstala viset ve větvích, jsou pro ně tím největším lákadlem. Na strom se často slétne celé hejno. Ptáci přeskakují z větve na větev a každý z nich se snaží ukořistit co nejlepší sousto. Jsou velmi nenasytní, což je způsobeno jejich metabolismem. Potrava, kterou přijímají, prochází trávicím traktem tak rychle, že často odchází nestrávená nebo natrávená jen povrchově.

Pokud tedy toužíte brkoslavy zahlédnout, je k jejich pozorování měsíc leden tím správným časem. Občas se objeví i u krmítek, u nichž jsou připravená jejich oblíbená jablka. Této laskomině zcela jistě neodolají.

Květa Zemanová, Muzeum regionu Valašsko

Karolína Vaclachová převzala ocenění Zlínského kraje.
Karolína Vaclachová převzala ocenění Zlínského kraje
Návštěva žáků v hulínské knihovně.
Neobvyklá návštěva v knihovně. Děti hledaly knihy na dané téma