Jaroňkovy dřevoryty jsou soutiskem až jedenácti štočků rytých zpravidla do lipového dřeva. Některé z nich byly vytištěny ve Valašském Meziříčí u bratří Chrastinů, většina však pochází od tiskaře Jana Richtera z Příbora, s nímž autor spolupracoval po desetiletí. K barevným dřevorytům si pečlivě maloval návrhy, sám si vyráběl i potřebná rydla. První dřevoryty se váží k městečku Štramberk, do nějž Jaroněk svou prací (a spoluprací s dr. A. Hrstkou) přilákal celou řadu dalších výtvarníků. Cyklus barevných dřevorytů s názvem Valašsko plánoval na 30 listů – ne všechny se však dočkaly realizace.

Na prvním dřevorytu Štramberská ulička (1904) už můžeme sledovat náročný soutisk osmi štočků. Zcela jiný charakter má o dva roky mladší Letní večer, který prošel lisem jedenáctkrát. Podobně impresivně podmanivou atmosféru danou nejen barvou oblohy má i dřevoryt Štramberk zrána (1907), v němž se autor vrací k výrazným konturám. Na sklonku dvacátých let minulého století Bohumír Jaroněk od náročných mnohobarevných soutisků upouští ve prospěch jemně členěných dvou- či tříbarevných dřevorytů, a vznikají tak známé tisky jako Lesní samota, Horská dědina či Štramberk VII., vytištěné v roce 1929.

Kačenka česká je vynikající jedlý druh, bývá uváděn mezi nejchutnějšími houbami.
OBRAZEM: Jarní žně. Dvojice houbařů nasbírala tři plné košíky za hodinu a půl

V lednu jsme si připomněli 90 let od úmrtí Bohumíra Jaroňka. 23. duben je pak dnem jeho narozenin: narodil se ve Zlíně v roce 1866. Jeho dílo (a to nejen výtvarné, ale i samotná idea založení muzea v přírodě) je uloženo v Národním muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. To v současné době připravuje výstavu přibližující život a tvorbu všech tří sourozenců Jaroňkových: Bohumíra, Aloise a Julie. Výstava nazvaná Jaroňci – umění a srdce Valašska bude pro návštěvníky otevřena od 19. května 2023. 

Kamila Valoušková, muzeum regionu Valašsko, Valašské Meziříčí

Mia festival.
Prestižní soutěž MIA FESTIVAL aneb Úspěšné tažení tanečních kroužků