Začal jsem chodit hrkat už jako malý kluk, asi tak kolem čtyř let. Ze začátku to bylo pro radost, později už pro peníze. Nejdřív jsem chodil jen přes den, kdy nás menší hlídali starší kluci. V pozdějším věku, když mi bylo asi sedm let, jsem už mohl chodit i v noci. A to teprve byla zábava. Noční a brzké ranní vstávání mi vůbec nevadilo, právě naopak, moc jsem se na to těšil.
Kliknutím zvětšíte
Peníze za hrkání jsem si dával do pokladničky, pak jsem si za ně něco koupil. Naposledy jsme si šetřil na kolo. Letos jsem si chtěl peníze odložit na novou hokejku. Bohužel na tu ale budu tentokrát muset šetřit déle, protože letos se chodit hrkat nebude. Moc mi to vadí, protože to mně na Velikonocích nejvíce baví…
Tomáš Kovář, 12 let, Zdounky
82
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
