Starý lom, kde se již roky netěží, je zajímavý svým reliéfem, především je však domovem významné populace koniklece velkokvětého, také však celé řady jiných vápnomilných rostlin, z nichž je to pro některé nejsevernější místo výskytu.

Koniklece tady vždy zhruba v polovině března vykvétají po tisících, podle některých odhadů zde roste na sedm tisíc těchto vzácných rostlin. Pastviny kolem opuštěného vápencového lomu i jeho svahy jsou ideálním místem pro jejich výskyt. Každoročně lákají návštěvníky z blízkého okolí, ale i ty, kteří kvůli nim váží cestu i z daleka.

Fialové kvítky jsou skutečně kouzelné a přitahují pozornost stovek návštěvníků každý den. Ochránci přírody tak lokality v době kvetení zabezpečují páskou, která vymezuje místa pohybu lidí, některé neukázněné občas řeší i pracovníci ochrany přírody.

Kromě květeny je zdejší lom také domovem celé řady vzácných bezobratlých živočichů z hmyzí říše, vyskytují se zde však také chráněné užovky hladké, ještěrky obecné i zední. V místě Strejčkova lomu se těžil kámen již na počátku šestnáctého století, největšího rozsahu však těžba dosáhla až ve století dvacátém, kdy pan Antonín Strejček zakoupil nejen samotný lom, ale i pozemky kolem něj a těžbu vápence postupně modernizoval.

Podobně jako v jiných případech jinde po naší republice došlo i v případě rodiny Strejčkových v padesátých letech k vyvlastnění a těžbu převzal státní podnik. Zájem o zdejší kámen ale opadal, a tak byl provoz lomu po roce 1965 definitivně ukončen a pozemky předány obci.

Jistého stupně ochrany lokalita požívala již od roku 1941, v roce 1952 bylo dokonce území vyhlášeno oficiálně za přírodní památku. No těžko si dovedu představit, jak bylo chráněno, když tady stále probíhala těžba. Taková ale byla doba.

Po Sametové revoluci odkoupila lom od obce společnost SEMIX PLUSO z Otic u Opav, která vykoupila od soukromých vlastníků i okolní pozemky.

V roce 2011 tady mohla díky těmto výkupům vybudovat biokoridor, který spojuje lokality Strejčkova lomu a sousedních tzv. Cikánských zmol.

Šance vzácných druhů na přežití se tak v těchto místech výrazně zvýšila. Co s tím vším provede již nyní v sousedství budovaná silnice je otázkou.

Prozatím je lom oázou klidu, která chrání ojedinělé druhy flóry i fauny. Věřme, že tomu tak bude i v budoucnu. Každopádně stojí za návštěvu, v době kvetení konikleců zvlášť.

Proto si Strejčkův lom v březnu příštího roku poznamenejte do kalendáře. Pokud sem zavítáte, určitě nebudete, podobně jako my letos, sami. Koniklece kvetoucí v takovém množství na jiném místě Moravy nenajdete.

Karel Machyl