V ČLÁNKU SI PŘEČTETE:
Sychravé dny, dlouhé večery a věčný chlad na náladě příliš nepřidají. Většina lidí tedy hledá nejrůznější způsoby, jak si zimní období zpříjemnit. Není divu, že je napříč světem oblíbeným „zpříjemňovačem“ svařené víno. Tento horký nápoj totiž dokáže vmžiku provonět celý byt a navodit atmosféru vánočních trhů.
Jak připravit svařené víno:
Původně nápad vylepšit víno kořením vznikl proto, aby se nevylévalo to nekvalitní. A přestože to tak možná dělá někdo dodnes, jen nedobré víno smíchané s cukrem a trochou koření nestačí.
Udělat skutečně vynikající svařák, je umění. Ne nijak složité, ale musíte vědět, jak na to. Po přečtení tohoto článku bude vaše svařené víno nedostižné.
Nahrává se anketa ...
Co patří do svařeného vína?
Základem je samozřejmě víno. Představa, že se do hrnce nalije špatné víno a vznikne vynikající nápoj, je pochopitelně mylná. Svařák vyžaduje nejlépe plné, suché, ovocné víno. Internetový magazín Wine Lover Magazine doporučuje Cabernet Sauvignon, Merlot, Syrah nebo Zinfandel.
Další přísady jsou do značné míry volitelné. Řídit se samozřejmě můžete konkrétními recepty, ale daleko zajímavější je načerpat inspiraci, a posléze vytvořit svou vlastní jedinečnou kombinaci.
Mezi typicky používané koření patří hřebíček, skořice, anýz, badyán, kardamom, muškátový oříšek, vanilka či nové koření.
Skvěle chutná i ovoce. Téměř „povinností“ je šťáva z citronu, ale někdo dává přednost rafinovanějšímu pomeranči. Server The Spruce Eats radí zkusit přihodit i jablko, fíky, rozinky či strouhaný zázvor.
Pro svařené víno je typická jeho sladká chuť. Nejběžnější a nejlacinější je obyčejný bílý cukr, ale fajnšmekři můžou vyzkoušet třeba variantu s javorovým sirupem či medem. Pozor, med přidejte do nápoje až úplně nakonec, když trochu vychladne. Při teplotě nad 40 stupňů Celsia se totiž ničí cenné látky, které toto „včelí zlato“ obsahuje.
Jak dlouho svařák vařit?
Když máte jasno, co za suroviny chcete použít, přichází na řadu samotné vaření. Navzdory svému názvu se svařené víno vařit nesmí. Respektive projít varem. Maximální teplota, které by mělo dosáhnout, je 80 stupňů Celsia. Při vyšší se začne odpařovat alkohol a vytrácí se i lahodné ovocné tóny.
Že umí svařák pěkně zahřát, ví i Lucie Borhyová (po kliknutí se spustí video):
Ideální je tedy víno se zvolenou směsí koření či ovoce mírně prohřívat zhruba pět až deset minut. A když už jsme u toho koření, i zde můžete jeho aroma ještě zvýraznit. Stačí ho lehce nasucho opražit na pánvi. Wine Lover Magazine zase doporučuje koření rozemlít na malé kousky a zabalit do tenkého plátýnka či jednorázového čajového filtračního sáčku.
Jak udělat bílý svařák?
Podobným způsobem lze připravit i variantu z bílého vína. Z odrůd se doporučují suchá či polosuchá vína.
Příliš sladkým druhům se raději vyhněte. Například cestovatelé Lisa a Eric na svém blogu Recipes from Europe radí sáhnout po odrůdách jako je Savignon Blanc, Chardonnay, Rulandské šedé nebo Ryzlink rýnský.
Obecně lehčí a ovocnější chuť bílého vína se krásně snoubí s ovocem. Someliér Roman Novotný pro web Expants.cz, který cizincům v anglickém jazyce přibližuje život v České republice, radí jednoduchý fígl. Podle něj je ideální párovat červené víno s bobulemi, zatímco k bílému se hodí spíše jablka či třeba sušené meruňky. Lahodná je samozřejmě i kombinace s citrusy. Dejte si však záležet na odstranění bílé slupky, která by vínu dodala zbytečnou hořkost.
Jak vylepšit svařák?
Pohrát si s výslednou chutí lze i přidáním dalších lihovin. Například ve skandinávských zemích lidé rádi kombinují svařák s brandy nebo aquavitem (druh alkoholického nápoje z obilí či brambor, pozn. red.).
Web Wine Lover Magazine radí vyzkoušet i kombinaci s vodkou či pomerančovým likérem Grand Marnier.
Pro rodiče z vína, pro děti nealko svařák:
Jak skladovat svařák?
Ze všeho nejchutnější je samozřejmě svařené víno úplně čerstvé. Pokud však čekáte třeba větší návštěvu a chcete si v „den D“ trošku ušetřit čas, můžete si ho připravit i předem. Spotřebovat byste ho však měli nejpozději do tří dnů.
Před uložením nechte svařák zcela vychladnout, přelijte ho do vzduchotěsné, nejlépe skleněné lahve, a dejte do lednice.
Kde vznikl svařák?
- Historie svařeného vína je zřejmě stejně stará jako víno samo a nijak překvapivě sahá až do starého Řecka. Jak připomíná internetová encyklopedie Wikipedia , bývá sice uváděno, že se vinařství zrodilo už 8 tisíc let př. n. l. na území dnešní Gruzie, ale byli to právě Řekové, kdo technologii výroby i kultivační techniky značně zdokonalil.
- Ani těm nejlepší vinařům se však nepovede každá várka. Řekové se brzy naučili, jak méně kvalitní mok vylepšit přisypáním koření a následným zahříváním. Podle kulinářského webu Vinepair nazývali tento nápoj „hippocras“.
- V jediné starověké kuchařce, která se dochovala až do dnešních dnů, lze dokonce najít přesný recept na svařené víno podle starých Římanů. Podle této knihy nazývané De Re Coquinaria či Apicius (podle šlechtice Marca Gavia Apicia – pozn. red.) se do jednoho dílu vína přidal jeden díl medu, pepř, bobkový list, šafrán a datle.
- Popíjení svařáku se velké oblibě těšilo i ve středověku, a to nejen kvůli lahodné chuti, ale především z praktických důvodů. Lidé totiž věřili, že budou díky přidanému koření zdravější. Ostatně v této epoše dějin, kdy byla voda často otrávená, bylo bezpečnější ředit ji vínem.
- Jste zvědaví, jak takový středověký svařák chutnal? Pak si ho zkuste připravit. Wikipedie zmiňuje anglickou kuchařku Forme of Cury z roku 1390. Podle ní je potřeba „rozemlet skořici, zázvor, galangal (kořen příbuzný zázvoru, ale ostřejší – pozn. red.), hřebíček, dlouhý pepř (používá se také název indický), muškátový oříšek, majoránku, kardamom a rajská zrna (koření blízce příbuzné kardamomu). To se smíchá s červeným vínem a cukrem,“ radí dávný pisatel, ale množství a postup bohužel neuvádí.
