Za projektem s názvem Tea House Pavilon stojí autorský tým studia GRAU architects. Do místa určenému hlavně konání čajových rituálů se pohodlně vejde šest lidí. Ti pak mohou vnímat genius loci okolí – zvuků přírody, šumění hladiny, ale hlavně skutečnost, že jsou chráněni před negacemi každodenních starostí.

Tea House Pavilon je velmi zajímavým místem u Českého Těšína:

| Video: Youtube

Pravidlům čajových rituálů je pak přizpůsoben i interiér. Při vstupu do Tea House Pavilonu se každý návštěvník musí sehnout, aby prošel pod nejnižším vodorovným trámem konstrukce. Tento postup odkazuje na takzvané dveře niriji-guchi. Ty jsou součástí japonského čajového ceremoniálu.

Dveře jsou obvykle velmi nízké, což návštěvníky nutí se sklonit, bez ohledu na jejich společenské postavení. Je to symbol rovnosti a skromnosti, vlastností japonské kultuře velmi blízké.

„Následně se příchozí shromáždí kolem nízkého stolku. Sednou si na kolena, ostatně jak je v japonské kultuře zvykem. V těsné blízkosti, s pocitem vzájemnosti,“ sdělil za autorský tým Andrej Olah.

Zkrátka jako například v Japonsku, kde jsou čajové rituály vyhlášené.

Výška dosahuje čtyř metrů

Půdorysně je Tea House Pavilon čtverec o rozměrech 3 x 3 metry. „Čtvercový půdorys odkazuje na jednoduchost a znázorňuje symbol hmoty a člověka,“ doplnil spoluautor Filip Marčák. Celková výška pak dosahuje čtyř metrů. Spodní část je z boků zakrytá pláty z překližky. To kvůli většímu pocitu soukromí i odhlučnění.

close Večery zde mohou být vyloženě romantické. info Zdroj: se svolením Matěje Hakára zoom_in Večery zde mohou být vyloženě romantické.

Surové dřevěné prvky jsou doplněny jemnou tkaninou, která přináší pocit útulnosti. „Ponechává však pavilon stále minimalistický, aby neodváděl pozornost od samotného obřadu a od dosažení pocitu klidu a harmonie,“ shoduje se autorský tým.

Celá stavba je tak částečně krytá, zejména před sluncem a lehkým deštěm. Na druhou stranu stále zůstává vzdušná a umožňuje pocit volnosti.

Tea House Pavilon je počin studia GRAU architects, na němž se podíleli Andrej Olah, Filip Marčák, Jana Filípková a Alexandra Májska. Spolupracovali také účastníci mezinárodního workshopu s názvem Mood for Wood 2022. Konkrétně Julia Kurnik, Alicja Łosik, Alexandra Gospodarek, Katarzyna Owczarska, Maria Pawłova, Maciej Kuratczyk, Michał Teodorczyk, a Jan Chmurski.