Strašidla, duchové zemřelých, temné síly, satanistické rituály, vraždy, tajemno. Vyvolávají mrazení v zádech, pocity strachu, ale zároveň se stoupajícím adrenalinem také očekávání něčeho nevšedního. Proto se lidé rádi účastní únikových her nebo se dívají na horory. To jsou zážitky, při kterých víme, že nám nic nehrozí.
Děsivá místa:
V ČLÁNKU SI PŘEČTETE
* Hrad Houska
* Hrad Křivoklát
* Bohnický hřbitov
* Velhartický hřbitov
* Branišovský les
* Netopýří Býčí skála
* Zámek Lemberk
* Hrad Kašperk
* Kostnice v Sedlci
* Les Pánova březina
Jsou však odvážlivci, kteří se vydávají na místa opředená tajemstvím s vědomím, že se vystavují jistému nebezpečí. Historii takových oblastí často doprovází množství tragických událostí. Deník pro vás připravil přehled deseti nejstrašidelnějších míst v České republice.
Pojďte společně s námi po stopách pověstí, která se vážou k hradům, hřbitovům, lesům, skalám a dalším tajemným místům.
Hrad Houska - Brána do pekel
V Blatcích na Kokořínsku se nachází hrad Houska, o kterém se říká, že se v jeho středu nachází brána do pekel. Jak podotýká oficiální web hradu, nabízí se provokativní otázka, proč byl vůbec postaven. Jaký to mělo smysl v úplně pusté krajině bez dostupného zdroje vody? Že by byl postaven kvůli něčemu, co se nemělo dostat ven?
Ztracené podzemí hradu Houska:
Podle jedné legendy se tam návštěvníkům zjevuje postava v černé mnišské kápi bez obličeje. Traduje se také, že se v podzemí nachází mnoho chodeb a prostor, v nichž mají být pohřbeny „jisté věci“ a kostry „nelidí“.
Hrad Křivoklát
Velkolepý hrad byl dokončen za vlády Přemysla Otakara II. Královská rezidence bývala využívána i jako velmi obávané vězení a zároveň mučírna. Právě tam se odehrála temnější část historie rezidence, jak se zmiňuje web hradu.
Na křivoklátské věži prý musela hrávat kapela (hudla), aby přehlušila křik mučených. Právě z této doby pochází zvláštní jméno věže Huderka. Dodnes mají hradem bloudit duše ztrápených vězňů.
Bohnický hřbitov
Bohnický ústavní hřbitov, někdy označovaný jako „hřbitov bláznů“, se nachází u Psychiatrické nemocnice v Bohnicích. Kromě pacientů tamní psychiatrie jsou tam pochováni i vojáci a další oběti první světové války, kteří v průběhu hospitalizace v ústavu zemřeli.
O hřbitově koluje celá řada strašidelných zvěstí. Jak připomíná Marek Skřipský na webu hřbitova, spoustu takových povídaček jde přejít mávnutím ruky s odkazem na bujnou lidskou fantazii. Pochybovat lze třeba o tvrzeních lovců duchů, kteří tam prý zaznamenali časté teplotní a elektromagnetické výkyvy. Způsobují je prý duše zemřelých čekající nad svým hrobem.
Některé záhady jsou však podpořeny fakty. Jednou z nich je i náhrobek tajemné ženy. Většina hrobů na bohnickém hřbitově nemá po letech chátrání už náhrobky žádné. Několik málo je pak zašlých, zarostlých a nečitelných. Jeden jediný náhrobek však vypadá, jakoby na něm čas nezanechával žádné stopy. Patří ženě, jejíž jméno – Maria Tuma Reiter – by se nemělo vyslovovat.
Nahrává se anketa ...
Velhartický hřbitov
Na okraji Velhartic se v polích u kostela sv. Máří Magdaleny z roku 1373 nachází malý hřbitov. Na první pohled vypadá všedně, ale jak uvádí Leoš Drahota na webu Geograficko badatelského magazínu Moskyt: „Před dávnými časy se zde odehrálo cosi děsivého. Cosi, co prý později inspirovalo spisovatele a zároveň sběratele lidových pověstí, folkloristu a historika Karla Jaromíra Erbena k napsání balady Svatební košile.“
Psychotronik Pavel Kozák ve svém díle Tajemná místa Pošumaví popsal obřad černé magie, který se údajně konal kdysi na velhartickém hřbitově. Jeho účelem bylo oživení mrtvého, který měl unést svou milou do říše mrtvých. Tu na poslední chvíli zachránila vyšší moc. U místa, kde umrlec přenášel ženu přes hřbitovní zeď, stojí dodnes pahýl třešně zkroucené do smrtelné křeče.
Les Bor anebo Branišovský les
Děsivý přízrak černého muže, rudé oči hledící ze tmy či kroky v listí. To a mnoho dalšího temného vás může potkat v Branišovském lese nacházejícím se mezi českobudějovickým sídlištěm Máj, čtvrtí Zavadilka a obcemi Branišov, Mokré a Třebín. Jak píše Jonáš Jenšovský na webu Věda živě, les je znám pro mnoho tragických událostí, pověstí i zmínek o paranormálních jevech.
„V oblasti lesa mělo dojít k dopadu neznámého objektu ve formě obrovské svítící koule. Na rok bylo místo uzavřeno speciální jednotkou; přístup neměli ani vojáci. Po opětovném zpřístupnění tam byly živé stromy s jednostranně sežehnutou kůrou, které byly u země a ve větvích nepoškozené,“ podotýká Jonáš Jenšovský.
„Častým jevem jsou kroky zřetelně slyšitelné v suchém listí nebo ve sněhu. Po setmění se objevuje také dvojice červených očí asi dva metry nad zemí, přibližující se a pronásledující svědky. Další svědectví popisují zelenou mlhu vedoucí do jiných krajin, kde několik minut znamená desítky minut v našem světě. Jedna žena se tu setkala i s Černým mužem. Ten jí položil ruku na čelo a vytlačil ji zpátky do lesa. Ačkoli na tomto místě strávila pocitově pár minut, její kamarádka na ni čekala čtyřicet pět minut,“ dodává Jenšovský.
Mystikou Branišovského lesa se nechávají inspirovat spisovatelé, publicisté a scenáristé.
Netopýří Býčí skála
Jedno z největších zimovišť netopýrů v České republice má také svou temnou minulost. V 19. století tu objevil archeolog Jindřich Wankel kromě jiného i čtyřicet lidských koster. „Pravděpodobně šlo o oběti rituálních vražd, pocházející z 5. století př. n. l.,“ zmiňuje Markéta Hubáčková na turistickém webu Výšlapy.
Z jeskyně je prý slyšet křik, pláč, volání obětí a objevují se světla. Název skály souvisí pravděpodobně s pohanským kultem býka, což se dá usoudit i z nálezu dvojice studentů z roku 1869. Ti kromě jiného objevili i krásnou, asi 11 centimetrů vysokou, sošku býka s hliněným jádrem. Jeskyně není veřejně přístupná; několikrát do roka se konají veřejné prohlídky.
Zámek Lemberk
Tajemstvím je obestřen i častý výskyt dodnes neobjasněných jevů na renesančním zámku Lemberk. Podle webu zámku mohou souviset s pověstí o zlém hejtmanovi. Ten až do nečekané návštěvy císaře zle zacházel se služebnictvem zámku v časech, kdy ho měl v správcovství.
Jedná se převážně o dětský pláč, který dle svědků často vychází z Bajkové místnosti, či zvuky posouvání nábytku. Také jsou slyšet kroky v podkroví, aniž by byla jakkoli narušena souvislá vrstva prachu či zpřetrhaná jediná pavučina.
Podrobně paranormální jevy zámku rozebírá i Tomáš Mařas v Mosteckém deníku.
Hrad Kašperk
V pověstech o hradě Kašperk jsou hlavními hrdiny skřítkové, kteří pomáhali ovdovělému dřevorubci, prastará žena Swiza, trestající ty, jenž ubližovali lesu, a Šplhavec. Ten prý zase vylekal poutníka tak, že se už nevzpamatoval a zapomněl, kdo je i odkud pochází. Aspoň tak se to můžete dočíst na webu hradu Kašperk.
Hrad Kašperk:
Hrad sloužil jako jako popraviště, kde se stínaly hlavy hříšníkům, hrdelním zločincům, kapsářům i nepohodlným lidem. Kašperk i jeho okolí jsou prý sídlem čertů, skřítků, víl a duchů. Nejeden zvědavý turista se při nocování v okolí setkal s poletujícími světly, zvuky, kroky, hlasy, temnými postavami či ledovým větrem.
Kostnice v Sedlci
Snad nejznámější, a podle britského serveru CNNgo dokonce druhé nejděsivější místo na planetě, je Kostnice v Kutné Hoře – Sedlci. Nachází se tam na čtyřicet tisíc lidských koster.
Kostnice v Sedlci:
Novodobou historii začala kostnice psát v roce 1870. Tehdy kosti uložené v podzemní kapli do velkých pyramid originálně přeskládal do současného stavu řezbář František Rint. Kosti byly exhumovány z místního hřbitova v 15. století, aby se uvolnil prostor pro rozšíření města a pro nové pohřby.
Les Pánova březina
S mukařovským lesem se spojují tři děsivé příběhy. Nejznámější je pověst o kněžně Nežárce. Ta za třicetileté války utíkala v lese před žoldáky i se zlatým kalichem, který ukryla do studánky. Na místě dnešního Mukařova ji vojáci chytili a umučili k smrti. Proto Mukařov.
„Další nešťastnou událostí, která se v lese měla stát, byla smrt dvou milenců. Nedostali požehnání pro sňatek, odešli proto do lesa a ve velkých mrazech se svlékli. V místě, kde je našli mrtvé, se dodnes vžil název U zmrzlých. Les byl v průběhu let svědkem ještě jedné sebevraždy,“ uvádí Helena Kratochvílová na webu Výšlapy.
Zastřelil se tam mladý student gymnázia. Důvody se různí. Jedni říkají, že kvůli špatnému vysvědčení, další to připisují nešťastné lásce. Do stromu nad mrtvým tělem byl záhadně vyrytý křížek.
POHLED K SOUSEDŮM
Tribeč – Bermudský trojúhelník
Už téměř sto let se vyprávějí děsivé pověsti o slovenském pohoří Tribeč ležícím mezi městy Nitra, Zlaté Moravce a Partizánske. Jelikož se tam údajně za zvláštních okolností ztratilo přes 70 lidí, často se o něm mluví jako o slovenském bermudském trojúhelníku.
Mezi prvními evidovanými měl být podle Jaroslava Mareše na webu Badatelé horal Štefan Šamšal. Neúspěšné pátrání po něm trvalo tři měsíce. Mezi další patří osmnáctiletá Mária Šlajserová či turista Walter Fischer, který se ztratil cestou na Čierny hrad. Po třech měsících ho prý objevili popáleného a v bezvědomí nedaleko města Zlaté Moravce. Dožil prý v ústavu pro choromyslné v Žilině.
Zdroj: Tajemné pohoří Tribeč. Místo, kde se lidé ztrácejí beze stopy