Víte, že…

- od 15 prosince 2012 používá Horská služba ČR jednotné telefonní číslo 1210?
- Den Horské služby v ČR se slaví 24. března? Tohoto dne v roce 1913 při lyžařském závodu na 50 kilometrů zahynuli ve vánici Bohumil Hanč a jeho kamarád Václav Vrbata. Ve sněhové bouři několik mužů nasadilo život, aby zbloudilého Hanče zachránili, Vrbata mu dokonce poskytl svou čepici a kabát, ačkoliv věděl, co tím riskuje. To bylo posuzováno jako základní čin pomoci člověku v horách, proto se tento den stal Dnem Horské služby v ČR.
- první samostatný záchranný sbor vznikl v Krkonoších v roce1934? Měl šest oddílů. Zima je dokonale prověřila, a tak byla 12. května 1935 založena jednotná organizace Horské služby v Krkonoších.

close Stanice Horské služby v České republice info Zdroj: Deník/Karolína Šulíková zoom_in Stanice Horské služby v České republice


- Horská služba v dalších horách vznikala ve 40. a 50. letech minulého století? V Jeseníkách a na Šumavě začali záchranáři působit v roce 1948, v Orlických horách v roce 1949, v Beskydech v roce 1951, v Jizerských horách v roce 1954 a v Krušných horách v roce 1955.
- prvními historicky doloženýmí oběťmi pádu laviny byli 218 let před Kristem vojáci a sloni kartaginského vojevůdce Hanibala? Když ve válce s Římany přecházel Hanibal se svou armádou přes Alpy průsmykem, který je dnes znám jako Malý Svatý Bernard, uvolnila se mohutná lavina a část vojska a zvířat zahubila.
- první hodnověrná písemná zpráva o ničivé lavině v Krkonoších je z 15. února 1655? Tehdy ve vesnici Sklenařovice, asi šest kilometrů od Svobody nad Úpou, strhla lavina dvě chalupy. Od toho roku až do poloviny minulého století, tedy za 300 let, je v kronikách zaznamenáno 33 katastrofálních lavinových sesunů. Laviny ničily majetek i obydlí a zasypaly 92 lidí. Z nich 67 zahynulo a 25, tedy více než čtvrtina, bylo zachráněno.
- v ČR hrozí pád lavin v Krkonoších a v Jeseníkách? V Krkonoších, které nejsou přííš rozsáhlé, ani moc vysoké, je dokonce 44 lavinových polí na české straně a dalších 23 na straně polské. Horská služba proto pravidelně sleduje lavinové nebezpečí a vývoj počasí a vydává varování.
- v loňském roce si v ČR vyžádal pád lavin tři oběti? Ve všech případech šlo o skialpinisty. V lednu zaypala lavina jednatřicetiletého muže v Jeseníkách. V Krkonoších v únoru zahynul pod lavinou sedmnáctiletý mladík a v březnu pětatřicetiletá žena.

Zdroj: Horská služba ČR

Lednová túra v teplákách a teniskách

Je všeobecně známo, že hory dokážou být nebezpečné, protože počasí se tam velmi rychle mění, a je důležité, aby to turisté měli stále na paměti. Přesto nad některými případy, k nimž vyjíždí Horská služba, zůstává rozum stát.

Pár středního věku, který se loni v lednu v Beskydech vypravil na Lysou horu, doslova hazardoval se životem. Kilometr před cílem si turisté cestu rozmysleli a chtěli se vrátit, ale zabloudili. „Postupně bojovali s hlubokým sněhem a kolem čtvrté hodiny už ani nevěděli, zda jsou ještě na cestě,“ popsal tehdy zasahující záchranář Pavel Masopust. Dvojice sice měla telefon, ale bez aplikace Záchranka a neuměli ani pracovat s Google mapami, takže nebyli schopni udat svou polohu. Pátrání i následný transport komplikoval horským záchranářům nepřístupný terén. Na místě pak s úžasem zjistili, že muž si na zimní horskou túru vyrazil v teplákách a žena měla na nohou dokonce obyčejné tenisky.

Na hory raději se Záchrankou

„Je důležité nastudovat si trasu dopředu a zvolit ji tak, aby na ni člověk stačil. Nevydávat se nalehko do hor, mít náhradní oblečení a jídlo. Znát číslo na Horskou službu pro případ pomoci a ideálně také desatero zásad bezpečného chování při pohybu v horském terénu, zveřejněné na našem webu,“ doporučuje Horská služba. "Určitě by měli mít nabité mobilní telefony. Je nutné také vědět, kam zavolat: buď horskou službu na linku 1210 nebo číslo 155. A nejlepší je aplikace Záchranka, která pošle přesné informace o poloze zraněného a nám to usnadňuje práci," doporučil náčelník Horské služby Orlické hory Josef Hepnar.

Zimní bivak? Důležitější než odvaha je rozum

V Jeseníkách skupinka turistů loni nocovala pod celtou v oblasti Keprníku. Když chatrný úkryt zavalila silná vrstva sněhu, kontaktovali horskou službu. Zasypané kamarády vyhrabali další členové party a v klidu se znovu uložili ke spánku. Záchranářům ovšem už vědět nedali, takže ti jim na pomoc jeli zcela zbytečně.

Nepochopitelně se zachovala i třiatřicetiletá žena, která se loni v silném mrazu a při nulové viditelnosti rozhodla bivakovat na Králickém Sněžníku. Pomoc k ní vyrazila krátce po čtvrté ráno. „Jednak jsme se k ní museli dostat do lavinového katastru u pramene Moravy a v oblasti byla takzvaná bílá tma, jednak se při ošetření ukázalo, že je vyčerpaná a silně podchlazená. A pak následoval transport z nepřístupného terénu na naši stanici,“ popsal tehdy náročný zásah člen Horské služby Jeseníky Jakub Fabián.

V bikinách v zimě na Sněžku nelez!

Velmi bizarním případem byl před několika lety výstup mezinárodní skupiny čtyř mužů a tří žen z Kanady, Francie, Španělska, Švédska, Holandska, Velké Británie a Irska, kteří se začátkem prosince vydali jen v trenýrkách, bikinách a čepicích z polské Karpacze na Sněžku.  Inspirovali se Nizozemcem Wimem Hofem, držitelem několika světových rekordů, který tvrdí, že vyvinul techniku, díky níž jeho tělo dokáže odolávat extrémnímu chladu. Jejich snaha napodobit nizozemského ledového muže ovšem skončila fiaskem. V silně podchlazeném stavu se dostali ke Slezskému domu, kam je přijeli vysvobodit polští horští záchranáři. Následující rok v lednu na Sněžku vyrazila jiná skupinka otužilců z Polska, měli však velké štěstí na netypicky teplé lednové počasí.

Ne každý příběh má dobrý konec

V loňském roce zahynuli po pádu lavin tři skialpinisté. Poslední obětí byla pětatřicetiletá skialpinistka z Mělnicka, kterou 14. března zasypala lavina v oblasti Mužských kamenů na polské straně Krkonoš. Žena byla na hřebenech s několika dalšími skialpinisty, kteří jí ale podle horské služby nepomohli. Tři z nich při sjíždění lavinového žlabu Černého kotle strhla lavina, zbylí tři zůstali nad odtrhem. Ti sice zavolali záchranáře, ale jinak se na pomoci nepodíleli a z místa odjeli. Skialpinisté stržení lavinou podle horské služby neměli žádnou lavinovou výbavu, neznali pravidla lavinové záchrany a celý zásah ještě zkomplikovali, protože když nalezli lyžařskou hůlku zasypané ženy, nenechali ji na místě, ale dali ji stranou.

"Určení původní polohy hůlky na rozsáhlém laviništi pak činilo velké potíže a bylo jen orientační," uvedla později Horská služba.

Lavinový pes ženu našel asi 30 minut po příjezdu záchranářů. Byla 1,3 metru pod sněhem a ještě žila. Když ji záchranáři připravovali k transportu, sjela na ně další lavina, ale naštěstí stihli uniknout. Skialpinistka později zemřela v nemocnici.

Cizinci za zásah platí
Ať už jsou čeští turisté nešťastníci, nešikové nebo hazardéři, za to, že jim členové Horské služby zachrání zdraví nebo život, neplatí. U turistů ze zahraničí je to jinak, pro zásahy v jejich případě existuje ceník. 
Zásah HS na stanici Horské služby 50 Euro
Zásah HS mimo stanici Horské služby nad tři kilomety z/do místa zásahu nebo se zásahu zůčastní od 4 do 10 záchranářů 400 Euro
Při nasazení více než 10 záchranářů se připočte k základní sazbě v bodě 3. ceníku: za osobu a za každou započatou hodinu zásahu včetně nutných transportů 20 Euro

Zdroj: Horská služba ČR