Vlkolínec je tajná perla Slovenska. Není moc lidí, co ho znají a co tam byli

Vlkolínec lze charakterizovat jako původní podhorskou vesnici v lokalitě pohoří Velká Fatra. Jde o obec, která si dochovala původní tvář. Vypadá to, jakoby se tu zastavil čas.

Jak to vypadá ve Vlkolínci se podívejte zde:

Jak se do Vlkolínce dostat

Vlkolínec je součástí slovenského města Ružomberok v Žilinském kraji, z jeho centra do Vlkolínce lze dorazit po absolvování asi sedmikilometrové trasy. Leží v nadmořské výšce přes 700 m. n. m. Nad vesnicí se tyčí tisícimetrový vrchol Sidorovo i s pověstnou Krvavou skálou na východním svahu.

Záhada Roystonské jeskyně: Nejdříve do ní spustili dítě, možná byla templářů

Vzhledem k nadmořské výšce a prudce svažité Trienské dolině je zejména v zimě do Vlkolínce poměrně těžký přístup. Před architektonickými negativními zásahy zvenčí vesnici chrání okolní pastviny a pole.

Jasná cesta do UNESCO

Lidé ve Vlkolínci podle dostupných historických záznamů žijí od 14. století. Jak připomíná internetová encyklopedie Wikipedia, vesnici hrozil zánik. Po II. světové válce se totiž měli místní přestěhovat do blízkého Ružomberku. K tomu však nakonec nedošlo. I tato skutečnost stojí za faktem, že Vlkolínec od roku 1993 figuruje na seznamu Světového dědictví UNESCO.

Vlkolínec patří mezi historicky nejzachovalejší místa na Slovensku.Zdroj: Shutterstock

„Vlkolínec je pozoruhodně zachovalé venkovské sídlo charakteristického středoevropského typu s roubenou architekturou, které se často vyskytuje v horských oblastech. Půdorys osady zůstal prakticky nezměněn a architektonický styl se plně zachoval. Jedná se o nejzachovalejší a nejkomplexnější celek svého druhu v celém regionu,“ hodnotí komisaři UNESCO Vlkolínec.

Unikátní srubové domy do Vlkolínci

Vlkolínec se pyšní souborem více než čtyř desítek domů, z nichž část je dodnes obydlena. Jsou postaveny z otesaných kmenů. Mezi ně dávali stavitelé mech jakožto vynikající izolaci. Spáry se ještě zamazaly hlínou. I nerovnosti stěn se upravovaly hlínou. Vše se bělilo a následně barevně líčilo dvakrát do roka. Obvykle na jaře a na podzim.

Nejdeštivější místo světa: Evropané tu propadali alkoholu, ničila je deprese

Mezi nejvzácnější místní stavby lze zařadit roubenou dvoupodlažní zvonici z roku 1770 a barokně klasicistní kostel Navštívení panny Marie, přestavěný v roce 1865. Cenná je i roubená rumpálová studna z roku 1860. Turisté obvykle rádi zavítají i na hřbitov, kde jsou zachovány zajímavé kříže z kamene a litiny.

Uvnitř domů jsou obvykle tři místnosti – obývací pokoj, komora a pitvor, což je vstupní místnost, umístěná ve středu domu. Ta se časem změnila na kuchyni, jak připomínají webové stránky obce. 

Expozice ve Vlkolínci:

I vnitřní stěny srubu se vyrovnávaly nahladko hlínou a po zaschnutí se líčily. Podlaha v pitvoru a komoře byla zpravidla z udupané hlíny, pokoj měl dřevěnou podlahu. Střecha je z dřevěných šindelů.

Skanzen, ve kterém se trvale žije

Vlkolínec je zajímavý tím, že vypadá jako skanzen, na rozdíl od jiných podobných turistických lákadel v něm však stále bydlí lidé. Ať už trvale, nebo sem jezdí alespoň na prázdniny. Znamená to, že obcí mohou návštěvníci volně procházet, podívají se však pouze do jednoho objektu. Tím je tradiční roubený dům s hospodářskými stavbami.

Skanzeny napříč Českem: Vtáhnou vás do pravěku, pod zem i k jezírku s raky

„Dům představuje charakteristické stavení pro horské oblasti středního Slovenska. Výstava ukazuje způsob života a bydlení rolnické rodiny v oblasti Liptova z první poloviny 20. století. V humnu objektu se konají příležitostné výstavy z tvorby lidových řemeslníků a dalších umělců. Je zde také část stálé expozice věnované tradičnímu slovenskému zemědělství,“ uvedlo Liptovské muzeum.

Facebook Deník Styl je tu pro každého.Zdroj: Deník/Denisa Lottmannová