Ležíte si takhle na kamenech na pláži v Chorvatsku nebo relaxujete pod borovicí ve stínu, abyste unikli největšímu vedru přes poledne, a najednou vás začne cosi šimrat. Klíště! A ne ledajaké. Obří klíště z rodu Hyalomma, kterému se také říká subtropické klíště, se snaží zakousnout do vaší kůže. Ve většině případů si ho však ani přes jeho velikost nevšimnete. V tu chvíli vám ale začíná jít, dalo by se říci, o život.

Subtropické klíště totiž přenáší nemoc, která má až 40procentní úmrtnost, speciální vakcíny na ni neexistují a léčit lze pouze doprovodné příznaky. Jakou nemoc klíště přenáší a kde na vás nejčastěji zaútočí? Víte co dělat, když už se přisaje a jak klíště odstranit?

Obří klíště Hyalomma marginatum

Pokud mluvíme o České republice, můžeme zůstat relativně klidní. „Ve většině případů se setkáme „pouze“ s klíštětem obecným, které nejčastěji potkáme ve smíšených a listnatých vlhkých lesích, na jejich okrajích, na loukách a v blízkosti křovin,“ informuje web Klíště prevence, který poskytuje všeobecné informace o klíšťatech.

Nebezpečná zvířata v Chorvatsku: Buďte opatrní, žijí tam ve vodě i na souši

Do světa

Klíště obecné je nebezpečné především kvůli přenosu lymeské boreliózy a klíšťové encefalitidy. Na jižní Moravě se můžete setkat také s Pijákem lužním, který dává přednost teplejším oblastem a přenáší nemoci jako tularémie či omská hemoragická horečka.

Pak je tu ale subtropické klíště Hyalomma marginatum, které sice v našich končinách nejspíš nepotkáte, ale v Čechy oblíbeném Chorvatsku byste se s ním setkat mohli.

Toto klíště potkat nechcete:

close info Zdroj: Shutterstock zoom_in Klíště Hyalomma marginatum.

„Na rozdíl od našeho nejrozšířenějšího klíštěte je Hyalomma marginatum větší a po nasátí může dospělá samice dosáhnout až 2,5 centimetru. Tento druh nevyhledává místa s vysokou vlhkostí, naopak jeho typickým biotopem jsou stepi a savany, tedy lokality s nižší vlhkostí a vyšší teplotou,“ tvrdí na webu Krajské hygienické stanice ředitelka odboru protiepidemického doktorka Lilian Rumlová.

Dodává, že toto klíště poznáte podle temně hnědé barvy s typicky pruhovanými nohami, jak můžete vidět v naší fotogalerii.

Zákeřní a skvělí běžci

Dospělá klíšťata druhu Hyalomma marginatum preferují velká zvířata, ale nepohrdnou ani lidským hostitelem.

„Skrývají se na zemi a jakmile ucítí určité signály, mezi které patří vibrace, oxid uhličitý, čpavek či určitá tělesná teplota, neváhají svého hostitele sledovat i deset minut a uběhnout při tom až sto metrů,“ tvrdí na svém webu Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí ECDC.

Až třetina klíšťat přenáší nemoci. Novým nákazám nahrává i změna klimatu

Zdraví

Vizuálně rozpoznat hostitele dokáží tato klíšťata na tři až čtyři metry, ale někdy i na vzdálenost devíti metrů.

Pokud takové klíště na svém těle objevíte, neprodleně ho odstraňte tak, jak jsme vám radili například v tomto článku. Důležité je jednat především rychle a klíště neprodleně odstranit, aby nedošlo k přenosu infekce. Nejlepší je zvolit kartu na vyndávání klíšťat, špičatou pinzetu, ale pomoci může i provázek, lžička či brčko, jak jsme vás informovali v dalším článku.

Přenáší nebezpečnou nemoc

V našich končinách se při styku s infikovaným klíštětem hovoří především o riziku onemocnění lymeskou boreliózou nebo klíšťovou encefalitidou. Subtropická klíšťata z rodu Hyalomma však mohou přenášet nebezpečnou krymsko-konžskou hemoragickou horečku, jejíž úmrtnost je podle Světové zdravotnické organizace WHO až 40 procent.

Typické zbarvení klíštěte Hyalomma marginatum:

Při porovnání s úmrtností na klíšťovou encefalitidu, jejíž úmrtnost se podle Národního zdravotnického informačního portálu NZIP pohybuje dlouhodobě pod jedním procentem, je to čtyřiceti násobné riziko onemocnění závažnou nemocí, která může vyústit až ve stavy neslučitelné se životem.

Krymsko-konžská hemoragická horečka

Zatímco u zvířat je nakažení touto horečnatou chorobou většinou bezpříznakové, u lidí dokáže vyvolat závažné stavy. „Nákaza krymsko-konžskou hemoragickou horečkou způsobuje u lidí závažný multisystémový syndrom, který může vyústit v závažné propuknutí virové hemoragické horečky, která má vysokou úmrtnost. Zatím není dostupná žádná vakcína pro lidi ani zvířata,“ upozorňuje dále světová zdravotnická organizace WHO.

K přenosu infekce může dojít jak po přisátí infikovaného klíštěte, tak při kontaktu s infikovanou krví zvířat. K nakažení však může dojít i z člověka na člověka, a to po přímém kontaktu s krví, sekrety či jinými tekutinami nakažených osob.

Požár, nemoc, úrazy. Co dělat, když se dovolená v Chorvatsku změní v noční můru

Do světa

„Inkubační doba je 1-7 dní a onemocnění začíná náhle horečkou, bolestí hlavy, paží a zad. Rovněž se může objevit zvracení a průjem. Nakažený člověk má zarudlý obličej, překrvené spojivky a hltan, někdy s drobným krvácením,“ popisuje nejčastější příznaky web Cestovní nemoci, který se zaměřuje na rizika cestování a přidružené choroby.

Jak ale doplňuje WHO, vyskytnout se mohou rovněž světloplachost, bolest šíje, malátnost, zrychlená srdeční frekvence, petechiální vyrážka, selhání jater, zhoršení funkce ledvin či plicní selhání.

Jelikož však zatím ani podle vědeckého časopisu s všeobecným zaměřením Nature  neexistuje žádná licencovaná vakcína nebo specifická antivirotika, léčba je pouze symptomatická. Podle WHO však dobře funguje antivirový lék Ribavirin.

Kde se obří klíště vyskytuje

„Klíšťata Hyalomma marginatum jsou často přenášena z Afriky, Středního východu a středomoří do mírné Evropy prostřednictvím stěhovavých ptáků. Výskyt dospělých jedinců byl ovšem hlášen i v zemích, kde se doposud běžně tento druh nevyskytoval,“ stojí ve studii z roku 2022, jejímž cílem bylo monitorovat potenciální výskyt tohoto subtropického klíštěte.

Rychlé obří klíště se vyskytlo například už i v Německu:

Podle doktora Rastislava Maďara z Centra očkování a cestovní medicíny Avenier však bude k přenosu do střední Evropy, a dokonce i severněji docházet i nadále.

„Dosud se toto klíště vyskytovalo pouze v zemích Středomoří, kam běžně jezdí občané ČR na dovolenou včetně Chorvatska, Bulharska, Španělska nebo Turecka. Důvod k panice nevidím, ale rozhodně je vhodné chránit se v přírodě účinným repelentem a kontrolovat své tělo.“

Máme se tedy bát i v Čechách? Jak informuje web Krajské hygienické stanice středočeského kraje se sídlem v Praze, v České republice zatím neexistuje záznam, který by výskyt tohoto klíštěte potvrdil: „Navíc díky nízkým zimním teplotám a absenci preferovaných míst výskytu, je usídlení tohoto druhu v současnosti považováno za nepravděpodobné. Na druhou stranu, vzhledem k opakovaným suchým teplým létům, mírným zimám a opakovaným náhodným výskytům těchto klíšťat v Německu, je třeba situaci sledovat a monitorovat, zda se i u nás nevytvořila jejich stabilní populace.“