Památky po celém světě v ohrožení. Na mále mají vzácný hřbitov i pevnost u moře

Takovou katastrofu nikdo nepamatoval. Obyvatelé italských Benátek jsou vzhledem k poloze města na občasné záplavy zvyklí. Ovšem to, co nastalo počátkem listopadu roku 1966, všechny zaskočilo. Při několik dní neutuchajícím dešti voda ve slavných kanálech vystoupala 194 centimetrů nad běžnou hladinu moře. Pokud se v oněch dnech Benátčané vypravili do ulic, měli ji po ramena. Netrpěli ovšem pouze lidé, ale také vzácné historické domy.

Sedm divů Ukrajiny. Utrpět kvůli ruskému útoku mohou i památky

Velká voda z podzimu 1966, která do dějin vešla jako historicky nejhorší záplavy ve městě, po sobě zanechala spoušť. Škody se počítaly v milionech a jedinečné stavby byly kriticky poškozené. Na pomoc zničenému městu naštěstí okamžitě přispěchalo hned několik organizací. Mezi nimi i jen o rok dříve založená mezinárodní nestátní instituce Světový památkový fond (WMF). Pomohla zajistit peníze na opravy i přesvědčit svět, proč je důležité poškozené Benátky zachránit.

O něco podobného se od té chvíle usilují členové fondu neustále. Jejich upozorňování na místa a památky, které jsou v ohrožení, a to nejen kvůli přírodním katastrofám, je dodnes jednou ze základních činností organizace. V roce 1996 dokonce začala pravidelně každé dva roky vydávat seznam nejohroženějších památek světa. Ten nejnovější byl zveřejněn v uplynulých dnech.

Urgentní pětadvacítka

Seznam v projektu The World Monuments Watch pro rok 2022 čítá pětadvacet míst z celého světa. „Místa, která mohou být v ohrožení, mohli nominovat jak jednotlivci, tak místní organizace. Před sestavením nejnovějšího seznamu bylo doručeno 225 nominací, z nich pětadvacítku vybrala nezávislá mezinárodní komise památkářů,“ vysvětluje CNN.

Objevit se v podobném seznamu může být pro chátrající či jinak poškozenou památku rozhodující. „Díky seznamu se nejen zvýší povědomí o daném místě, ale její zařazení může pomoct získat peníze pro ochranu ohrožené památky,“ podotýká CNN.

V letošním seznamu se nachází hned několik památek, kterým jde o „přežití“ kvůli extrémnímu počasí či klimatickým změnám. „Do seznamu byly zařazeny objekty, lokality a města ze čtyřiadvaceti zemí světa, které společně představují dvanáct tisíc let naší historie. Jejich příběhy ukazují, jak se několik globálních výzev vepisuje do památkových lokalit,“ konstatuje zpráva k seznamu pro rok 2022.

Utajené lyžařské ráje. Málo známá střediska skrývají i luxusní restaurace

Oněmi výzvami jsou kromě klimatických změn krize v podobě ozbrojených konfliktů, nevyvážený turismus – kdy jak přeplněnost turisty, tak to, že některé místo návštěvníci přehlížejí, může ohrozit nejen samotnou existenci konkrétní památky, ale také výrazným způsobem ovlivnit život místních obyvatel – a poddimenzovaná reprezentace, tedy to, že se nějakému místu nedostává pozornost, a tím pádem peníze, jen proto, že nikdo neumí adekvátně odvyprávět jeho příběh. „Památková péče však může v boji s globálními problémy nabídnout inovativní řešení. Vyzýváme celý svět, aby zachránil ohrožená místa mimořádného kulturního významu. Památky kulturního dědictví mohou být inspiračním zdrojem pro řešení velkých problémů, kterým jako společnost čelíme,“ uvedla v prohlášení k seznamu nejohroženějších míst světa ředitelka fondu Bénédicte de Montlaurová.

Už předchozí léta činnosti Světového památkového fondu ukázala, že pokud se organizace na některé místo zaměří, jeho šance na zachování pro další generace se mohou radikálně zvýšit. „Zástupci fondu tvrdí, že od jeho vzniku do současnosti organizace přímo přispěla 110 milionů dolarů na konkrétní záchranné projekty na třech stovkách míst po celé planetě. A další významné finanční prostředky plynuly do míst díky pozornosti, která se jim dostává po umístění na seznam v projektu The World Monuments Watch,“ upozorňuje CNN.

Hřbitov, co má na kahánku

Mezi nejznámější místa, které nyní zaujímají pozice v seznamu nejohroženějších památek světa, kterým může hrozit i zánik, patří historická centra libanonského Bejrútu a libyjského Bengází. „V Bejrútu jde o oblast, která byla poškozena obří explozí chemikálie uskladněné v tamním přístavu v roce 2020. Historické centrum Bengází v Libyí je zase poznamenáno pokračujícím válečným konfliktem,“ vysvětluje CNN.

Příkladem památek, které na seznam dostaly změny celosvětového klimatu, jsou pevnost Hurst v hrabství Hampshire, na anglickém pobřeží či mešita a hřbitov Koagannu na Maledivách. Hrad Hurst se částečně zřítil poté, co oblast v loňském roce zasáhly prudké bouře. „Jeho přidání na seznam ohrožených památek může přitáhnout pozornost k tématu důsledků klimatických změn na památkové dědictví nacházející se v pobřežních oblastech. To by mělo být důsledně monitorováno,“ uvedli zástupci Světového památkového fondu.

Hřbitov Koagannu na Maledivách je rovněž ohrožen svou polohou na pobřeží. „Na místě již nyní lze pozorovat, jak ničivý efekt má na památku stoupající hladina moře,“ upozorňuje CNN.

Před 1490 lety položili základní kámen. Hagia Sofia návštěvníky uchvacuje dodnes

Archeologické lokality Abydos v Egyptě a Teotihuacán v Mexiku jsou zase podle tvůrců seznamu, kam byly zařazeny, názornou ukázkou toho, jak negativně může na kulturní dědictví vplývat nedostatek či naopak přebytek turistů. V prvním případě to znamená, že se do místa nehrnou dostatečné prostředky na udržování bezvadného stavu památky, ve druhém zase, že přílišný turistický zájem může mít negativní dopad na místní obyvatele. „Starodávné město Abydos v Egyptě je navzdory svému velkému kulturnímu a historickému významu jen velmi málo navštěvované. Maxický Teotihuacán je naproti tomu populární destinací, na seznam se ovšem dostalo proto, že samotná turistická oblíbenost místa nutně nemusí znamenat, že by z ní místním lidem plynuly nějaké ekonomické benefity,“ připomíná CNN.

Jednou ze zásad Světového památkového fondu totiž je, že kromě památek a míst samotných by se mělo při jejich péči dbát i na prospěch komunity místních.

Do seznamu se ovšem dostávají nejen památky v tom smyslu slova, který napadá při prvním přečtení – tedy nějaké konkrétní budovy či skupiny objektů. V seznamu jsou totiž i celé vesnice či přirozená prostředí a způsob života některých původních kmenů. A do žebříčku se dostaly dokonce i celé ostrovy – indonézská Sumba a jemenské souostroví Sokotra. Podle fondu si třeba ostrov Sumba zaslouží pozornost svými tradičními dřevěnými domky. Ovšem kvůli postupující urbanizaci je stále těžší stavět nové a kvůli požárům zachovat ty původní.