Řeč je o kostelu Neposkvrněného početí Panny Marie, který byl navržený italským architektem Pietrem Bigagliem. Je to ojedinělá stavba vybudovaná na konci 19. století na přání rodiny Clary Aldringenů, majitelů teplického panství. Ti v současnosti žijí v Německu, ale mají dodnes možnost do hrobky ukládat ostatky svých zemřelých.

Ačkoli bylo severočeské Dubí v minulosti známé především kvůli prostituci, která zde bujela hlavně z důvodu blízkosti hranic s Německem, dnes už je situace o poznání lepší. Na kostel jsou místní právem hrdí a obec do něj v minulosti investovala nemalé finanční prostředky. Opravila například varhany, které tu byly postaveny těsně před první světovou válkou. Unikátní jsou tím, že byly vtěsnány do malého prostoru.

Hrad Roštejn.
Hrad Roštejn v novém: Láká novými expozicemi i naučnou stezkou


Kam s námi? Tak by se dal parafrázovat název známého díla Jana Nerudy. Tentokrát se však tato otázka týká nás samotných. Koronavirus a lockdown nás zavřel doma, ale výlety do přírody jsou stále povoleny. Jenže, kam se vydat, abychom se nemačkali s tisíci ostatních výletníků? Lepší než vyhledávat známá a rušná místa je vyrazit na místa neznámá.

Kostel je inspirován světoznámým benátským kostelem Santa Maria dell Orto ze 14. století. Materiál na jeho stavbu byl proto dovezen přímo z Benátek. Při pohledu na něj každého zaujme, že je v podstatě pruhovaný: červenobílý. Kromě typické fasády na Itálii odkazuje také svou věží – třiatřicet metrů vysoká kampanila má otevřenou zvonici s benátskou římsou a střechu zdobí dvojitý benátský kříž.

Kampanila je pro italské stavby typická – jedná se o zvonici s kruhovým nebo čtvercovým půdorysem. Jednou z nejznámějších takový staveb je šikmá věž v Pise. Nejvyšší volně stojící kampanila na světě je Joseph Chamberlain Memorial Clock Tower na Birminghamské univerzitě. Zdroje se ale při uvádění výšky liší, některé uvádějí výšku 110 metrů.

Rekonstrukce hradu Kost
Hrad Kost je jako ze škatulky. A větší, než se dosud předpokládalo

Dubský kostel je nejstarší benátskou stavbou v Evropě a je považován za pomník benátskému stavitelskému umění. V době jeho stavby v letech 1896 až 1906 tvůrci netušili, že pod povrchem vnitřního nádvoří teplického zámku jsou skryty základy podobné trojlodní románské baziliky, vystavěné královnou Juditou, matkou Přemysla Otakara I. Stavební zbytky byly odhaleny až při archeologickém výzkumu v 50. letech 20. století.

Portál tvoří 55 řad bílých a červených mramorových kvádrů. Délka kostela je 50 metrů a šířka 17,20 metru. Výška hlavní lodi 13,90 metru a šířka 7,20 metru. Boční lodě mají výšku osm metrů.