Kliknutím zvětšítePolicisté loni řešili přes šest tisíc případů neplacení alimentů. Je to mírný pokles oproti předchozímu roku a zhruba o tři pětiny méně než před deseti lety. Snížila se i celková částka, kterou nezodpovědní rodiče svým dětem dluží. Za potěšujícími čísly se však skrývá několik stínů.
Tím prvním je, že podání trestního oznámení kvůli zanedbání povinné výživy ještě neznamená, že se samoživitel domůže peněz. „To, že bude dlužník odsouzen, bohužel dluh na výživném většinou nevyřeší, spíše naopak,“ varuje portál VašeVýživné.
Vyhraný soud nestačí
Hlava neúplné rodiny proto musí začít dluh vymáhat v soukromoprávním sporu pomocí exekuce. Loni vedli soudní exekutoři v Česku celkem 4750 exekucí na výživné. „Je to o něco více než v roce 2021 a za nárůstem je jednoznačně zákon o náhradním výživném. Podmínkou pro výplatu této dávky je totiž vedení exekuce,“ vysvětlila mluvčí Asociace neúplných rodin Dagmar Vogtová.
Podle ní se nedá přesný počet dlužníků určit, protože někteří samoživitelé problém neřeší.
Pozitivní statistiky kazí také pohled na čísla za první tři měsíce letošního roku. Během nich policisté zaevidovali dalších 2122 případů neplacení výživného. Pokud by podobné počty přibyly i ve zbývajících třech čtvrtletích, přehoupl by se celkový součet za letošek přes osm tisíc.
Neplacení výživného představuje největší problém v Ústeckém kraji. Jen loni tam policisté řešili 1039 těchto trestných činů, což je o poznání více než ve všech ostatních regionech včetně těch nejlidnatějších. Průměrná škoda, tedy dlužná částka, se v kraji nicméně pohybuje kolem 33 tisíc korun. Celorepublikový průměr přitom činí téměř 50 tisíc korun.
Nejvíce dluží na alimentech neplatiči z Prahy, v průměru přes 68 tisíc korun. Je to logické, protože výše výživného je přímo úměrná příjmům rodiče. Ministerstvo spravedlnosti připravilo loni na podzim novou tabulku, podle které by se měly soudy či rodiče při mimosoudním vypořádání orientovat.
Vyplývá z ní, že nejvíce – plnou pětinu svého čistého příjmu – by měli platit rodiče na své potomky studující střední či vysokou školu. U nejmenších dětí je to 14 procent. S každým dalším vyživovaným dítětem se pak tato sazba o dva procentní body snižuje. Alimenty by také neměly vysát v případě dvou dětí více než třetinu příjmů povinného.
Mluvčí Vogtová nicméně upozornila, že ne vždy se soudci tabulkami řídí a že zvlášť při současné vysoké inflaci je pro neúplné rodiny těžké vyjít s penězi. „Neplacení výživného poškozuje hlavně děti,“ připomněla.
44
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
