„Společné mají to, že se odehrávají za zavřenými dveřmi v soukromí. Nejčastějším agresorem přitom bývá muž, a to vůči ženě,“ upřesnila Králová.
Typickým znakem pak bývají blízké vztahy intimního charakteru, dlouhodobé trvání, opakující se útoky, skrytost a obtížná postižitelnost.

„Právě blízké vztahy pak blokují ochotu oběti trestný čin oznamovat a spolupracovat s policií,“ povzdechla si Králová.
„V některých případech je problém, že pokud oběť nedá souhlas se stíháním pachatele nebo vezme zpět předchozí svolení, nelze v něm dále pokračovat,“ upozornila.

Mezi oběťmi domácího násilí nechybějí na Kroměřížsku také muž nebo dítě

Zároveň však podotkla, že naplňuje-li útok znaky trestného činu týrání osoby žijící ve společně obývaném bytě nebo domě, nemá nesouhlas oběti žádné právní účinky a policie vždycky musí ve stíhání pokračovat.

Od 1. ledna letošního roku má navíc policie v této oblasti širší pravomoce. „Jde o možnost vykázat agresora ze společného obydlí nebo zakázat mu do něj vstup na deset dnů,“ připomněla Králová.

Právě k tomuto kroku přistoupili od začátku roku policisté na Kroměřížsku v necelé desítce případů. „Bylo vykázáno celkem sedm mužů, kteří byli buďto manželé, nebo druhové obětí,“ informovala kroměřížská policejní mluvčí Květoslava Malenovská.
Okresní státní zastupitelství pak letos podalo obžalobu na čtyři osoby, které se dopouštěly domácího násilí.

„Z toho byl v jednom případě poškozeným muž a v jednom případě i dítě,“ doplnil statistiku kroměřížský okresní státní zástupce Pavel Pukovec.
Mnoho případů domácího násilí však zůstává nevyřešeno, protože se ke strážcům zákona informace vůbec nedostane.

„Prvním důležitým momentem tedy je, aby se policisté o případu vůbec dozvěděli, ať už přímým oznámením ze strany oběti, nebo od někoho jiného, kdo byl u útoku přítomen nebo se o něm dozvěděl,“ dodala policejní preventistka.

PŘEČTĚTE SI VÍCE ZPRÁV Z KROMĚŘÍŽSKÉHO REGIONU

Moje Kroměřížsko Sport Kultura Podnikání Černá kronika