Bylo to už v tomto století, kdy Vladimir Putin po dvou funkčních obdobích odešel z funkce, tak jak to stanovila tehdejší ruská ústava. S premiérem Dmitrijem Medveděvem si tehdy vyměnil funkci.

Medveděv musel ještě kandidovat ve volbách. Získal už v prvním kole 70 % hlasů. Putin se ale opravdu stáhl do pozice premiéra a skutečně v ní od roku 2008 do roku 2012 vydržel. A Medveděv minimálně předstíral, že skutečně vládne. Rusko trochu liberálně roztálo. Jenže to byly ještě doby, kdy si Rusko na demokracii aspoň hrálo.

Nová slovenská vláda je fraška. Ale lepší než mafiánský stát

Putin nedovolil Medveděvovi víc než čtyři roky a vrátil se zpět. Podpisem nových změn ústavy pak evidentně navždy. Změny šité mu na míru dávají Putinovi možnost zůstat v úřadu do roku 2036, tedy do doby, kdy mu už potáhne na pětaosmdesát.

I kdyby nechtěl, tak Putinovi nic jiného nezbývá. Bez krytí nejvyšší státní funkcí jaderné supervelmoci je totiž stíhatelným válečným zločincem, který má na krku okupaci a anexi území sousedního státu a válku s mnoha tisíci obětí, což samo o sobě stačí na doživotí. Kdyby v Rusku zvítězila demokracie a spravedlnost, našly by se zřejmě další důvody, proč by Putin putoval na hodně dlouho do vězení.

Prostě Putin musí být ruským prezidentem nadosmrti. Nic jiného mu, pokud chce zemřít přirozenou smrtí a na svobodě, totiž nezbývá.