„O co se, člověče, snažíte, co si myslíte, že dokážete, nebuďte směšný… Až teď od vás odejdu, sednu na letadlo a za chvilku jsem na své jachtě v Chorvatsku.“ Takových vět slyšel Karel Tichý, kriminalista a vyšetřovatel spisu Krakatice, spousty. Tuto konkrétní mu řekl Miloš Jakeš jr., který se jako syn generálního tajemníka KSČ stal v osmdesátých letech ředitelem hospodářského podniku MON, což byla Mezinárodní organizace novinářů.

Je asi jasné, že v komunistickém režimu, kde neexistovala svoboda tisku, žádná organizace skutečně hájící novináře sídlit nemohla. V čem celá habaďůra spočívala, se ukázalo až v devadesátých letech, kdy po celé organizaci zbyla pouze loterie MON, kterou se estébáci v čele s mladým Jakešem pokoušeli rozkrást.

Jakub Horák
Pěna dní: Mají mít Češi děti?

Jak to nakonec dopadlo, se dozvíte v knize Lovec mafiánů, která podobných historek ze života detektiva Tichého popisuje spousty. Tento muž vyšetřoval prorůstání špiček starého a nového režimu, kdy estébáky nahrazovala nová generace sofistikovanějších zločinců, jako byli například František Mrázek a Radovan Krejčíř. Přes pětadvacet let bojoval proti ekonomickým deliktům a nakonec i on sám narazil, byl odejit od policie, podobně jako i jeho mnozí další spolupracovníci, kteří měli to štěstí, že divoká devadesátá léta vůbec přežili.

Autor je spisovatel

Čteme jeden příběh za druhým, před očima nám běží známá jména a my si uvědomujeme, kolik toho nevíme o světě, jenž nás obklopuje. Kauzy se objevují v novinách, aby o čtrnáct dní později zase zmizely. Na povrchu pěny dní se vznášejí bulvární historky, servery přinášejí výroky politiků určené lidu, ale pod tím zuří tvrdý boj o moc, vliv a peníze. Protože o peníze jde vždy až v první řadě.

„Některé z těch policistů, Tichého nevyjímaje, považuji za psychopaty. Za nebezpečné šílence. Oni byli Krejčířem posedlí strašlivým způsobem,“ napsal o něm Jaroslav Kmenta. I o tom, proč se Tichý s novinářem nemá rád, se v knize dočtete. Já k tomu jen dodám: Možná je dobře, když jsou někteří policisté svou prací posedlí.

Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.