Během několika posledních dnů jsem nechtěně vyslechla rozhovory spoluobčanů. Nepěkně spílali Fialově vládě. Drahota, neschopnost pomoci, furiantské odstřihnutí od levného plynu. Jméno Andreje Babiše přitom nezaznělo.

Lidé zkrátka uvažují podle hesla tady a teď. Aktuálně jim vadí, co předvádí vládní skvadra, ačkoli mnozí z nich jednu z koalic volili. Z velké části to má na svědomí Fialova představa o praktikování konzervativní politiky. Ta má být uměřená, konzistentní a uzavřená do sebe. Jenže pokud vláda trvá na krocení veřejných dluhů a přísně adresné pomoci, je povinna o tom s občany mluvit.

Martin Komárek
Ó, veliký vlaku, přivolej déšť

Kdyby ministr školství Petr Gazdík už před dvěma týdny vystoupil s prohlášením, že bude žádat o 1,75 miliardy korun na letošní mzdy nepedagogických pracovníků, nemusely školské odbory vyhlašovat stávkovou pohotovost. Totéž platí o šéfovi resortu práce a sociálních věcí Marianu Jurečkovi ve vztahu k úřednickým platům. Je to především lidovecký vicepremiér, který by měl být tváří vládní ofenzivní politiky, vysvětlovat, zdůvodňovat, předestírat.

Vzkazovat, že kabinet nikoho nenechá padnout na dno, ale přijít všeho všudy s jedním umrněným a mediálně zpackaným pětitisícovým bonusem, je prostě živá voda na opoziční mlýn. Jako by ke koaličním uším nedolehlo, že si o prezidentský úřad řekl nejvyšší odborář Josef Středula. A že zbraně si brousí Andrej Babiš.

Luboš Palata
Fit for 2035? Česko moc ne

Ten dokonce vyzval na souboj o Hrad premiéra Petra Fialu. Má to logiku. Tito dva politici jsou ideovými i praktickými protiklady. Představují odlišný obsah a styl vládnutí. Občany by jejich duel bavil, mohli by se ztotožnit s jedním nebo druhým. Problém by nastal pár minut po sečtení hlasů. Ten větší v případě Babišova úspěchu. Schopnost sjednocovat a zakopávat příkopy má Petr Fiala přece jen mnohem větší. Podle mě je škoda, že do toho jít nechce.