Podle organizátorů mělo být původně deset týmů, jeden se ale na poslední chvíli odhlásil. Soutěžící zbylých devíti se tedy v sobotu ráno sešli před vážanskou hospůdkou U Klimešů a začali chystat vše potřebné.

Nejdůležitější surovinou bylo samozřejmě maso. Každý tým zvolil jiný druh, návštěvníci tak odpoledne mohli ochutnávat guláš hovězí, vepřový, zvěřinový nebo skopový.

Organizátory potěšila hlavně velká návštěvnost. „Účastníci soutěže jsou naši známí a kamarádi, kteří se klání zhostili s vervou sobě vlastní. Jejich výkony přišla zhodnotit spousta lidí, což jsme ani nečekali, ale jsme za to rádi. Myslím, že akce splnila svůj účel, tedy strávit krásný den příjemnou činností ve společnosti dobrých lidí," usmíval se organizátor Petr Šoltís.

Odpoledne už v kotlících voněly guláše soutěžících, a ti čekali na verdikt poroty. „Hodnotila jak tříčlenná odborná komise, tak i návštěvníci, kteří vše ochutnali a potom mohli hlasovat," podotkl Šoltís.

„Kritéria byla dána: hodnotili jsme celkový dojem, chuť a barvu, protože ta je u guláše velmi důležitá. Shodli jsme se v podstatě jednomyslně," podotkl pro Deník jeden z porotců Josef Snopek s tím, že rozhodování nebylo příliš těžké, protože dva vzorky byly výrazně lepší, než ty ostatní.

Podle odborné poroty tak nakonec vyhrál tým, který si dal jméno Fialové veverky.

„Vařili jsme z jehněčího masa, které jsme vyprodukovali tady ve Vážanech. Použili jsme maso z kýty a ořechu jednoroční ovce. Výsledná chuť byla překvapením i pro nás, protože jsme to zkoušeli asi dvakrát," poznamenal Tomáš Vávra z vítězného týmu tří bratranců.

Druhou kategorii tvořilo hlasování návštěvníků. „Nakonec vyhrály dva týmy se stejným počtem hlasů. Lidem nejvíce chutnal kančí a hovězí guláš. Vítězové obou kategorií získali odměny v podobně štangle salámu a lahve něčeho ostřejšího," dodal Šoltís.

Všichni zúčastnění si pochvalovali dobrou atmosféru, po vyhlášení výsledků gulášového klání si organizátoři ještě připravili další soutěž, určenou hlavně pro děti. Ty předvedly naučené básničky a písničky, zapeklitost spočívala v tom, že po svém potomkovi musel s básničkou či písničkou vystoupit i jeho rodič.

Autor: Jana Přikrylová