VYBERTE SI REGION

V Kroměříži rostou stoleté kamélie, jedna z nejstarších sbírek ve Střední Evropě

Kroměříž - Květy kamélií okouzlovaly člověka už před více než tisíci lety. Ne však Evropany, kteří se jejich krásou mohli potěšit mnohem později. Rostliny pocházejí z Japonska a severní Číny a na starý kontinent je mořeplavci přivezli až v 16. století. Desítky zástupců pozoruhodného rostlinného rodu zahrnujícího také čajovníky jsou v těchto dnech k vidění ve Velkém skleníku Květné zahrady v Kroměříži. Soubor rostlin je jedním z nejstarších ve Střední Evropě.

29.2.2016
SDÍLEJ:

Kamélie v Květné zahradě v Kroměříži patří mezi nejstarší ve Střední Evropě. O rostliny pečuje již sedmá generace zahradníků.Foto: DENÍK/Daniela Tauberová

„O kamélie v Kroměříži pečuje již sedmá generace zahradníků. Navíc letošní výstava je spojením s čajovou zahradou skutečně mimořádným lákadlem," představuje živý unikát hlavní zahradník Arcibiskupského zámku a zahrad v Kroměříži Pavel Bleša.Pavel Bleša

Pro samuraje je květ kamélie symbolem smrti a znovuzrození. Čím jsou pro vás?

Musím se přiznat, že ještě před pěti lety, než jsem začal pracovat v kroměřížských zahradách, pro mě byla kamélie téměř neznámý pojem. V Česku není tak známá a populární jako jiné druhy rostlin. Velmi rychle jsem však propadl jejich kouzlu a každou zimu se moc těším, až rozkvete první poupě. Je to jedna z mála květin, která v zimním období takto bohatě nakvétá a každý člověk touží v období, kdy je spíše pošmourno, najít něco, co by potěšilo jeho oko. Kamélie to splňuje bezezbytku. Je to zajímavá rostlina s překrásnými kvě­ty.

Voní – nevoní? Jak je to s kaméliemi? Nevábí opylovače omamnými pachy?

Kamélie japonská nikdy nevoněla. Původně je nevonnou rostlinou. Jiné druhy, například kamélie sazanka (Camellia sasanqua), divoké druhy kamélií, které rostou v lesích v Japonsku, jsou vonné, ale zase mají většinou nenápadné květy.

I vonné druhy máte zastoupeny? Jak bohatá je kroměřížská kolekce?

Je zastoupena zejména kultivary Camellia japonica. Šlechtitelé měli o tyto zástupce největší zájem. Už samozřejmě nejde o původní druhy z Japonska, nicméně v genech mají rodiče z domoviny. Odrůd máme do dvaceti. Šlechtěním byly dosaženy různé tvary květů a barev. Upozornil bych na květ se sasankovitým středem – poměrně vzácný.Kamélie v Květné zahradě v Kroměříži patří mezi nejstarší ve Střední Evropě. O rostliny pečuje již sedmá generace zahradníků.

Můžete se pochlubit velmi starými exempláři. Jak se vlastně exotické rostliny pocházející z Japonska dostaly na Hanou?

Jejich cesta byla velmi dlouhá. Z Japonska a Číny se kamélie dostaly do Evropy v 16. století. Ze svých výprav je pravděpodobně dovezli portugalští mořeplavci. Ze Španělska a Portugalska se kamélie rozšířily do Anglie, odtud do kontinentální Evropy. Do Kroměříže se dostaly z německého Saska ve druhé polovině 19.století. Olomoucké arcibiskupství bylo bohaté a tehdejší sbírka rostlin byla skutečně honosná.

Nejvzrostlejších kroměřížských rostlin se už dotýkaly ruce několika generací zahradníků… Možná je to už sedm generací. Kamélie jsou tu skutečně dlouho. Můžeme se pyšnit jednou z nejstarších kolekcí. Připomněl bych kamélie v Rájci – Jestřebí, kde mají několik set kultivarů, ale jsou podstatně mladší. Spolupracujeme s nimi a na výstavu máme zapůjčeno i několik kultivarů. Naše rostliny jsou však stářím a vzrůstem skutečně unikátní: řada je pětimetrových, dvě jsou dokonce šestimetrové.

Kamélie jsou pozoruhodnou skupinou zahrnující čajovníky. Zkoušel jste si uvařit čaj z lístků kamélie? Má na organismus podobně osvěžující účinek jako čaj?

To jsem zatím nezkoušel (smích). Ale je skutečně velmi zajímavé, jak jsou rostliny příbuzné, že patří do jednoho rodu a podle švédského botanika Carla Linného se liší druhovým názvem: čajovník čínský (Camellia sinensis) a kamélie japonská (Camellia japonica).

Zmínil jste botanika, který položil základy systematické nomenklatury. Jak ale vzniklo označení Kamélie? Je pravdou, že je za ním Čech, který si získal respekt slavného Švéda?

Je to tak. Byl to brněnský jezuita Jiří Josef Kamel, který byl velmi zaníceným botanikem a v 17. století působil jako misionář na Filipínách, kde na ostrovech mapoval květenu. Linného tento botanik ovlivnil a po něm dal těmto rostlinám rodový název.

Už jste zmínil, že rostliny pocházejí ze vzdálených oblastí Asie. Jak je to s jejich kvetením a pěstováním v podmínkách Střední Evropy? Mně, když jsem si kamélie pořídila, pokaždé zhnědly lístky a byl konec..

Kamélie u nás pěstované kvetou pouze v pro nás zimním období. První kultivary začínají kvést s příchodem nového roku a kvetou přibližně do nástupu astronomického jara. Doba kvetení a i trvanlivost květů jsou ovlivněny teplotou. Říká se, že kamélie jsou náročné na pěstování, ale nejsou. To, co vyžadují, však vyžadují poměrně striktně. Je to kyselé pH – tento nárok vychází z prostředí, ve kterém přirozeně roste ve své domovině – druhým limitujícím faktorem je pak teplota související s kvetením. V našich podmínkách je jistě možné pěstovat kamélie i ve vyšších teplotách, ale za takových podmínek založí poupata, která hned opadnou. Co bych také zdůraznil: v letním období je důležité kamélie takzvaně letnit. Pěstitel je v tomto čase může vystavit vyšším teplotám, někde v polostínu, a pečlivě se o rostlinu starat, protože v tomto období kamélie zakládá květní pupeny. Důležitá je přiměřená zálivka – nesmí přeschnout, nesmí se přelít. Pro správné založení pupenů je potřebné i pravidelné přihnojování.

Letošní expozici, která je právě je zhlédnutí, jste zasvětili čajové zahradě. Jak se nápad a celá kompozice rodily?

Nápad vznikl syntézou několika předpokladů: kamélie pochází z Japonska a je „sestrou" čajovníku. Čajová zahrada je v Japonsku specifickou meditační zahradou, která má návštěvníkům poskytnout klid a uvolnění. Lidé vstupující do zahrady by měli zažít něco krásného, měli by mít možnost meditovat a zapomenout na běžné starosti.

V kroměřížském podání to zafungovalo? Působí pobyt v čajové zahradě Květné zahrady terapeuticky? Jakou máte odezvu?

Nápad se líbí. Co jsem měl možnost číst v návštěvní knize, pojetí letošní výstavy kamélií lidé oceňují a odcházejí spokojeni. Výstava teprve začíná..

Dokdy je otevřena?

Denně od 9 do 16 hodin až do Velikonočního pondělí, které letos připadne na 28. března. Rád bych návštěvníky pozval nejen na kamélie a do čajové zahrady, ale také do Palmového skleníku, kde si mohou vynahradit chybějící vůně při prohlídce kamélií. Citrusovníky právě kvetou a jejich jemné jasmínové vůně skutečně stojí za to. Pro návštěvníky je na každý víkend připraven bohatý program: prezentace čajového obřadu, dílny pro děti, ukázky aranžování japonské květinové vazby. Otevřena bude i reálná čajovna. Lidé mohou strávit v zahradě příjemným způsobem klidně celý den. Věřím, že to pro ně bude zážitek.

Autor: Daniela Tauberová

29.2.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Nejlepší dárci krve z Hulína mají za sebou i přes sto odběrů

Hulín – Mnohdy až sto deset odběrů krve absolvovali rekordmani mezi oceněnými v počtu darované krve v Hulíně. I tamní statistiky tak potvrzují slova odborníků, že Kroměřížsko je silnou základnu pravidelných dárců a nouze o ně v regionu zatím není.

Vánoční dárky? Starosta je nechá na ženě, jiní si je sami vyrobí

Kroměříž - Nákup vánočních dárků doslova na poslední chvíli? To je situace, kterou znají v mnoha domácnostech, a ani na Kroměřížsku tomu není jinak.

Vítězný Jan Masař prožil velmi úspěšný listopad

Region - Tradiční soutěž Deníku Tip liga udělala během podzimní fotbalové sezony radost nespočtu svých čtenářů. Rozdáno bylo přes tisícovku piv, ti nejlepší pak vyhrálii dárkové poukazy do Albertu, značkové spacáky, batohy a fotbalové míče. Na jaře opět startujeme!

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies