„Nález je unikátní také tím, že se nikde u nás ani ve střední Evropě nezachoval podobný strop v měšťanském domě,“ upozornil historik holešovské radnice Karel Bartošek.

Historický trámový strop objevili památkáři před několika týdny. Dlouhá léta přitom měli za to, že domy na tamním náměstí byly vystavěny až v době po třicetileté válce. Nesrovnalost na jedné historické fotografii je však přivedla až k nálezu sklepa se zmíněným stropem.

Když se památkáři společně s historikem Karlem Bartoškem dívali na snímek vytvořený někdy na přelomu 19. až 20. století, všimli si, že na jednom z domů nejsou vrata oblá, ale ve tvaru lomeného oblouku. To bylo prvním signálem, že je dům mnohem starší než ty okolní.

Při pohledu do tehdejšího soupisu domů je pak zarazila informace o sklepě se starým trámovým stropem. Ve sklepech podobných domů bývají totiž obvykle klenby, ne trámy. Při bližším prozkoumání se pak ukázalo, že sklep je opravdu gotický.

Čtěte také: Gang mladíků řádil v Kroměříži i okolí, jeden skončil i ve vazbě

„Když jsme se sem šli podívat, první, na co jsme v domě narazili, byla nepravidelně klenutá, dolů se svažující chodba. A to už bylo znamení toho, že je sklep velmi starý, tak tomu totiž bývá u gotických sklepů. Dole jsme pak uviděli velmi zachovalý trámový strop, který na první pohled mohl být tak sto let starý,“ popsal pro Kroměřížský deník holešovský historik Karel Bartošek.

Zajímavé podle něj ale bylo, že trámy nedržela prkna, ale placaté pískovcové kameny. „To opět znamenalo velkou starobylost, takhle se stavělo ve středověku, aby sklep neprohořel,“ vysvětlil historik.

Přesné staří sklepa potvrdil dendrochronolog Tomáš Kyncl. Podle jeho měření byly všechny stromy použité na trámy pokáceny v letech 1480 -1482. „To znamená deset let před objevením Ameriky,“ usmál se historik.

Nález je unikátní hlavně tím, že se nikde u nás ani ve střední Evropě nezachoval podobný strop v měšťanském domě. Jsou k nalezení třeba na hradech, ale v měšťanském prostředí se jedná o opravdovou raritu. Karel Bartošek to vysvětluje tím, že v tomto rohovém domě bydlela městská smetánka, jako třeba purkmistři, tedy bohatí občané, kteří si mohli dovolit přepych náležící jinak jen šlechtě na hradech.

Dům patří městu, které využívá jeho bytové i nebytové prostory, zajímat se o něj ale nadále bude také ministerstvo kultury. Počítá se totiž s jeho prohlášením za kulturní památku. To by pak znamenalo jeho zpřístupnění minimálně odborníkům, část by pak mohla sloužit nadále jako byty.

KRISTÝNA KLUSÁKOVÁ