Po valašských sklářích je prý sháňka

„Na úřad práce se naši žáci ve většině případů vůbec nedostanou. Firmy, které volají po sklářích se na nás samy obracejí. A nejsou jen z České republiky,“ popsala svou zkušenost pedagožka valašskomeziříčské střední uměleckoprůmyslové školy sklářské Alena Ruszová.

Vedoucí učitelka praktického vyučování a odborného výcviku komunikuje v současné době například s karlovarskou sklárnou. Posílá tam své žáky vždy koncem června na týdenní stáž.

„Osahají si tak reálný provoz a mohou tam třeba zůstat přes prázdniny na praxi,“ uvedla. Před časem odjel dokonce jeden z absolventů valaškomeziříčské školy pracovat do sklářské firmy do Itálie.

„Děti i rodiče se tohoto řemesla zbytečně obávají. Nemalý vliv na to měla medializace uzavírání velkých skláren. Naši žáci přitom mají tisíce možností, kam po skončení školy pokračovat,“ vysvětlila.

Absolventi uměleckoprůmys­lových oborů s maturitou se podle ní navíc často úspěšně uchytí i na výtvarných školách, jako reklamní agenti či dokonce restaurátoři.

Zcela nový obor otevřou v nadcházejícím školním roce na Střední škole nábytkářské a obchodní v Bystřici pod Hostýnem. Bude jím Umělecký truhlář a řezbář, jehož absolventi mohou například opravovat a restaurovat historický nábytek.

Dalším ojedinělým učebním oborem je v rámci Zlínského kraje je krejčí na Střední škole oděvní a služeb Vizovice.

„Je to krásný obor, neboť odívání provází člověka od narození až do smrti. A, i když v posledních letech velké oděvní firmy zanikly, vzniká řada menších, ovšem o to originálnějších, v nichž by se měli naši absolventi bez problémů uchytit,“ vysvětlila ředitelka školy Eva Šťastná.

O pověsti školy svědčí také fakt, že její žáci právě v těchto dnech dokončili šaty pro jednu z finalistek celorepublikové soutěže krásy České Miss.

„Žáci byli z této práce vyloženě nadšení, a já za sebe mohu říct, že výsledná róba bude náš kraj více než dobře reprezentovat,“ zhodnotila ředitelka práci svých svěřenců.

Netradiční řemeslo se vyučuje na Střední škole – Centru odborné přípravy technické v Uherském Brodě. Je to puškař, který dovede nejen vyrobit či opravit sportovní i loveckou zbraň, ale dokáže například také rozpoznat příčinu jejího špatného fungování.

O lidi se středoškolským odborným vzděláním je na trhu práce standardně největší zájem ve stavebnictví a strojařině. „Kdo se u nás dlouho neohřeje jsou zedníci, tesaři, stolaři, či například soustružníci a obráběči kovů. Rychle se uchytí také kuchaři,“ vyjmenovala mluvčí zlínského pracovního úřadu Miriam Majdyšová.

Z netradičních profesí, které firmy na jejich nástěnce v poslední době nabízely, vzpomenula například deratizéra. „To jsme řešili rekvalifikací uchazeče. O žádném takovémto studijním oboru ale nevím,“ vysvětlila mluvčí.

Naopak ze zájemců o práci ji zaujal vyučený rybář. „Asi se vrátil ze školy odněkud z jižních Čech. Tady u nás však hledal uplatnění jen těžko, myslím, že nakonec zakotvil v jiném oboru,“ popsala.