Využití zóny je ale i tak stále minimální. Naplno v provozu je tam stále jen společnost Pokart.

Měří vlhkost, teplotu i sluneční svit, podle toho dávkují hnojivo Vše řídí počítače. Před východem slunce se začne dávkovat hnojivo, aby byla rostlina připravena na světlo, dávkování pak pokračuje podle teploty, vlhkosti a množství světla, které na rostlinu dopadá. Dosáhne se tak maximální produkce a požadované kvality: stejné plody bez pohledových vad. Tak nějak vypadá skleníková produkce rajčat, kterou zvažuje do holešovské průmyslové zóny umístit hulínská firma NWT. Dříve byly prý u podobně vypěstovaných plodů problémy s chutí, ale nové hybridy se s tím vyrovnaly. V České republice je navíc o něco víc světla než v Holandsku, dnes jedné z hlavních dodavatelských zemí rajčat do ČR, takže plody vypěstované tímto způsobem u nás jsou sladší a chutnější. Chemické ošetření téměř neexistuje, vše se řeší biologickým bojem. Používá se pouze v případě „havárie", tedy například virové nákazy, kdy je zmařena celá produkce a pak je třeba vše vydesinfikovat a začít znova. Opylování zajišťují čmeláci, kteří se kupují od specializovaných chovatelů. Teplo ve skleníku by měla zajišťovat bioplynová stanice. Pracovníci NWT se na technologii začal už před čtyřmi lety školit právě v Holandsku, aktuálně už začínají stavět první tříhektarový skleník u bioplynky na západním Slovensku.

„Do zóny zamířila také firma Kart, která má momentálně pronajaty haly v Technologickém parku Progress a intenzivně pokračuje v přípravách na výstavbu vlastních prostor," podotkl ředitel Strategické průmyslové zóny (SPZ) v Holešově Jakub Černoch.

Dále podle něj na svých záměrech pracují také firmy AGC Fenestra a MRB Sazovice, která se zabývá laserovým řezáním ocelových profilů.

„Společnost má zájem o pozemky v severní části, které jsou už připraveny. Záměr firmy nyní posuzují úředníci v rámci správních řízení. Kdy padne rozhodnutí, zatím neumíme říct," krčí rameny Černoch. Předpokládá ale, že stavební povolení by mohlo být vydáno do konce roku.

Pokračují i v jednání s institucí CzechGlobe, která si v zóně chce pronajmout kanceláře, laboratoře a umístit tam své technické zařízení k monitorování ovzduší. Provoz by chtěla zahájit na začátku příštího roku.

Už počátkem tohoto měsíce začalo vedení zóny jednat také se společností NWT Hulín. Ta plánovala původně v roce 2011 vystavět areál za tři sta milionů korun a vybudovat v zóně své Centrum sdílených služeb. Z toho nakonec sešlo, nyní ale firma uvažuje o vybudovaní obřích skleníků.

„Připadalo mi to jako zajímavý kompromis mezi nevyužitím zóny a průmyslem. Skleník je taková průmyslová hala, šest metrů vysoká, se stabilním klimatem, ve které se pěstuje zelenina," popsal ředitel firmy David Vítek.

Holešovská zóna podle něj pro stavbu vyhovuje blízkostí a rovinatým terénem, věc je ale podle jeho slov zatím na počátku vyjednávání.

„Zásadní je, že bychom museli dostat výjimku od ministerstva průmyslu a obchodu, protože zóna je určena pro průmysl a skleník patří do zemědělství. To však není nijak nereálné, protože výjimky už byly uděleny i jinde," míní Vítek.

Další komplikace je ovšem s cenou pozemku. Skleník totiž není natolik rentabilní, aby zaplatil cenu pozemku určenou pro průmyslové stavby. Firma by si proto půdu ráda jen pronajala.

„Takovou možnost ale SPZ nepředpokládá, uvidíme tedy, jestli i taková výjimka bude možná," pokrčil rameny ředitel NWT. Nutnost vynětí půdy z půdního fondu by podle něj projekt ekonomicky zastavila.

Kdy by k realizaci záměru hulínské firmy mohlo dojít, není prý jednoduché říci: papírování bude trvat minimálně rok. Stavět se začíná vždy na jaře, do podzimu je postaveno a v zimě se začíná s první násadou rostlin, z toho plyne, že hotovo může být nejdříve za dva roky.

Také podle ředitele SPZ je zatím předčasné posoudit, zda je umístění „skleníkového" projektu NWT v zóně reálné. Podrobně rozpracovaný záměr totiž musí posoudit také mezirezortní komise, hlavní slovo pak má Zlínský kraj.

A jak se na takové využití zóny dívají holešovští aktivisté z Občanského sdružení Za krásné a zdravé Holešovsko?

„Nemáme žádné bližší informace k záměru stavby obřích skleníků, ale obecně asi tolik: nepletu-li se, zemědělské stavby jsou v této průmyslové zóně vyloučeny už tím, jak je plocha zóny definována v takzvaných Zásadách územního rozvoje Zlínského kraje. Otázkou tedy je zda je zde tento záměr vůbec možný," upozorňuje předseda sdružení Zdeněk Krajcar. Zamýšlí se také nad otázkou, proč kraj nepřikročí k redukci a restrukturalizaci zóny například směrem k zemědělské výrobě.

„Proč v ní nadále umožňují nesmyslně utápět astronomické částky, které chybí např. v Krajské nemocnici ve Zlíně?" zlobí se Krajcar. Příčinu nevyužití zóny vidí už na samém počátku jejího vzniku.

„Při dřívějším zvažování, kde vznikne takzvaná strategická průmyslová zóna pro kraj, byla zvolena přibližně z deseti možností nejméně vhodná lokace v ochranném pásmu vodního zdroje. A to i přes varující hydrogeologický posudek z roku 2004. Je velmi podivné, že při tomto zvažování nebyl brán vodní zdroj relevantně v potaz," uzavřel předseda občanského sdružení.