A ředitel Úřadu práce v Kroměříži Karel Smíšek předpokládá, že v srpnu se situace opět o něco zhorší, další nárůst pak lze tradičně čekat i na podzim.

„Nebude to ale odrazem ekonomiky, ale spíše každoročním trendem, kdy budou na jedné straně přicházet absolventi především středních škol, kteří mají možnost být vedeni jako studenti až do konce prázdnin. Pomalu také začne ubývat nabídek sezónní práce, i to bude mít vliv," míní ředitel. Podle něj by ale situace neměla být zatím nijak dramatická.

„Globálně slyšíme, že se ekonomice daří, průmyslové firmy by tedy měly vykazovat stabilitu," věří.

Připomněl také holešovskou průmyslovou zónu, která měla nabídnout až 12 tisíc pracovních míst, což by samozřejmě regionu obrovsky pomohlo. Momentálně je ale zóna stále na slepé koleji, především kvůli ochraně podzemních vod.

„Cokoliv tam chce někdo začít dělat, je okamžitě terčem různých sporů. V současné době navíc není ani větší pohyb investorů. I kdyby se tedy zóna odblokovala, slavné by to asi nebylo. Nicméně do budoucna by to pro nás bylo nejlepší řešení," myslí si Karel Smíšek.

Přímo v Kroměříži pomáhá srážet nezaměstnanost i turistický ruch, nicméně se podle něj ukazuje, že jeho vliv není až tak jednoznačný.

„Točí se převážně kolem restaurací, ubytování a několika kulturních záležitostí a to od pozdního jara do začátku zimy, poté není co nabídnout. V tomto ohledu je tedy nabídka pracovních míst omezená," vysvětlil Karel Smíšek.

Kroměřížský úřad práce nabízí podle svého ředitele sice široké spektrum požadavků na zaměstnání, nejméně je ale těch zájemců, kterých zaměstnavatelé naopak potřebují nejvíce. Jedná se především o technické nebo stavební profese. „Nejhůře jsou na tom uchazeči v humanitních směrech, kde je nejvíce nezaměstnaných a stále jich přibývá. Jsou to například absolventi obchodích akademií a podobně," poznamenal ředitel úřadu práce.

Co se týče jednotlivých obcí, nejlépe na tom se zaměstaností byly v červenci Střížovice: evidovali tam pouze šest lidí bez práce, což dělá 2,3 procenta obyvatel.

Nejhorší příčku naopak obsadily nedaleké Šelešovice se čtrnácti procenty a třiceti lidmi bez práce.

Tamního starostu Josefa Paličku samozřejmě nechtěný primát trápí.

„Jak a kolik lidí v obci pracuje, se totiž odvíjí například i na daňovém příjmu obce," upozornil. Problémem podle něj je, že v blízkosti obce není žádný větší zaměstnavatel.

„Bylo by ale samozřejmě také dobré, kdyby mladí lidé kolem pětadvaceti let měli větší zájem o práci, i když třeba méně placenou. Je potřeba, aby se v nich vybudoval návyk, že budou chodit do práce a když budou vydělávat, bude se jim lépe žít," uzavřel Josef Palička.