Letní kina? Zábava, která se po letech vrací na scénu

Tradici se letos pokusili probudit třeba v Bystřici pod Hostýnem: a tamní Okrášlovací a zábavní spolek s letní novinkou mezi místními uspěl i přesto, že ještě před měsícem v areálu Pod Kozincem stála místo plátna jen probořená zeď.

Jeden z filmů museli sice výjimečně přeložit z pátku na sobotu, o diváky ale nouze nebyla.

„Moc nás potěšilo, že si lidé mezi sebou nebo přes sociální sítě vše vyřídili a zaplnili hlediště i louku v okolí. Kino má už evidentně dobrou fanouškovskou základnu, což je po druhém odehraném představení výborné,“ dodal Pavel Kubaník z pořádajícího sdružení.

Už druhým rokem funguje letní kino také v Kroměříži na Starém pivovaře. Letos tam zatím odehráli první film a také s úspěchem.

„Přišlo sto padesát osm lidí, což jsme nečekali. Možná to bylo ale souhrou několika faktorů. Bylo totiž pěkné počasí a další den volno. Možná i výběr filmu byl správný, šlo o českou komedii, které jsou oblíbené,“ míní vedoucí kroměřížského letního biografu Radek Neuman.

Minulý rok přitom letní kino v Kroměříži průměrně navštěvovalo kolem osmdesáti lidí, snad jen s výjimkou českého snímku Teorie tygra, který přilákal přes dvě stovky diváků.

Samotnou kapitolou je v regionu letní kino v Hulíně, které se drží v provozu už déle než padesát let.

„Úplně nevím, jak to bylo v devadesátých letech, ale myslím, že funguje nepřetržitě. Může za to nejspíš to, že jej celou dobu drží město, díky čemuž kino přečkalo těžké časy, kdy se všechna okolní zavírala,“ zdůvodnil to ředitel tamního Kulturního klubu Libor Pecháček.

V Kroměříži škodila i voda, která se do ulic vracela z kanalizace

Město do atrakce investuje i dál: v posledních letech došlo na digitalizaci projekcí nebo nová sociální zařízení. V dobách největší slávy prý kino za večer navštívila i necelá tisícovka diváků.

Bohužel právě opačného osudu se pak dočkalo letní kino v Roštíně. Tam se promítalo od roku 1968 téměř až do konce tisíciletí, s příchodem technologie DVD však areál doplatil na malou návštěvnost a teď už skoro dvacet let chátrá.
Jeho revitalizaci vedení obce neplánuje, ale ani ji nevylučuje.

„Znovuobnovení by bylo náročné, technika promítání je dnes někde jinde. Zatím jsme nad tím neuvažovali, možná jako nějaké retro. Plánováno to určitě není, ale třeba se doba trochu změní a bude po takových záležitostech větší poptávka,“ říká opatrně roštínský starosta Radovan Man.

Jedno je ale jisté: před pětadvaceti lety stejně jako dnes návštěvníkům v létě často ani nešlo o samotný film.

„Chodívali jsme do Tlumačova, to byly časy. Šlo nám spíš o zábavu s partou, než o filmy, které často ani za moc nestály. Teď už na to sama nemám čas, ale obnova kin by určitě nebyla špatná, aby tu atmosféru zažily i dnešní děti. Já na to ráda vzpomínám,“ přiznala třeba Hana Melichárková z Kvasic.

Osm stovek veteránů zaplnilo zámeckou zahradu v Holešově