Letitý spor. Hrozí Kvasicím neštěstí „od vody“?

Podle starosty obce Lubomíra Musila začaly potíže už před padesáti lety výstavbou jezu u nedalekého Bělova.

Do povodní v roce 1997 a i patnáct let po nich se však hladina řeky držela na přijatelné úrovni 183,6 metrů nadmořské výšky: jenže kolem roku 2013 prý začalo mít vedení kraje zájem na tom, aby se hladina o padesát centimetrů zvýšila.

Proti tomu se Kvasice společně s okolními obcemi ohradily.

„Odvolání jsme podložili četnými argumenty. Krajský úřad nám ale nepřiznal ani jediný, odvolání zamítl a rozhodnutí potvrdil,“ postěžoval si kvasický starosta.

Radnice v Kroměříži už chystá opravy frekventované Vodní ulice

Dotčené obce se ale odbýt nenechaly.

„Nezbylo než se bránit žalobou u krajského soudu. Také ten ale žalobu v téměř sto dvaceti bodech rozcupoval a shledal, že argumenty obcí nejsou důvodné,“ vzpomíná starosta.

Sám přitom trvá na to, že se zvýšenou hladinou řeky hrozí obci vyšší riziko povodní. A varuje, že aby se podle něj o celou záležitost někdo postaral, bude se nejspíš muset nejdřív stát opravdové neštěstí.

S podobně katastrofickým scénářem ale rozhodně nesouhlasí například Povodí Moravy.

„Obavy obce Kvasice z většího rizika povodní nejsou opodstatněné. V případě průchodu zvýšených průtoků provádíme na jezu předepsané manipulace a v případě povodňových průtoků je jez už zcela vyhrazen. Tudíž předmětná provozní hladina nemá žádný vliv na vývoj povodňové situace,“ ujišťuje mluvčí Povodí Petr Chmelař.

Vedení obce Bělov, pod kterou spadá zmíněný jez, s Kvasickými ale soucítí.

„Rozumím tomu a plně pana starostu chápu, každý musí bránit to svoje. My však s hladinou řeky problém nemáme,“ říká smířlivě bělovský starosta Jiří Přecechtěl.

Podle něj tkví problém možná jinde.

„Když se u Bělova stavěl v šedesátých letech jez, tak byl z Kvasic na pravém břehu odlehčovací kanál, který měl vodu odvádět. Ten je ale už dávno nefunkční,“ připomněl starosta Bělova.

Vedení Zlínského kraje, který před třemi lety kvůli věci čelil od Kvasic žalobě, se dnes od celé záležitosti víceméně distancuje.

„Kraj nemá se zvýšením hladiny nic společného, krajský úřad byl v řízení o schválení manipulačního řádu odvolacím správním orgánem. Rozhodnutí o odvolání bylo napadeno soudními žalobami, které byly zamítnuty rozsudkem Krajského soudu v Brně v prosinci 2016,“ shrnula lakonicky mluvčí kraje Renata Janečková. I ona soudí, že obavy nejsou na místě.

„Provoz celého vodního díla byl prověřen v letech 1966–2001 při hladině v úrovni 184,1 metru a současně je uvedená provozní hladina udržovaná od začátku srpna 2014. Žádné jiné zvýšení hladiny se nepřipravuje. Obavy z nějakého neštěstí jsou tedy neopodstatněné,“ je přesvědčena mluvčí.

Podle vodohospodářů mohou navíc dotčené obce z vyšší hladiny naopak získat.

„Zvýšená provozní hladina pozitivně ovlivní zajištění odběru pro potřeby dodávek pitné vody, tedy prameniště v nadjezí,“ uzavřel mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař.