VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Astronom Jakub Koukal vysvětlil, jak je to vlastně s přestupným rokem

Střední Morava - Kolik dní má průměrný kalendářní rok? Asi 365,2425. A právě proto máme letos, stejně jako každým čtvrtým rokem, o jeden letos bohužel pracovní den navíc. Kroměřížský astronom Jakub Koukal, který pracuje v místní hvězdárně, Deníku vysvětlil proč.

29.2.2012
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: ARCHIV HD

Reforma vyškrtla deset dnů

„Přestupný rok je definován jako atypický kalendářní rok, který má délku 366 dní na rozdíl od typického kalendářního roku, který trvá 365 dní. Tuto anomálii způsobuje nesoulad juliánského a gregoriánského kalendáře, které se snaží počítat běh času podle cyklů, které jsou navzájem nesoudělitelné,“ objasňuje.

Jedná se o rotaci Země kolem vlastní osy, dobu oběhu Měsíce kolem Země a dobu oběhu Země kolem Slunce v návaznosti na kalendářní dny, měsíce a rok. „Juliánský kalendář byl zaveden jako reforma starořímského kalendáře o 355 dnech, který byl doplněn pomocným měsícem mercedoniem o 28 až 29 dnech, vloženým bez předem stanovených pravidel Juliem Caesarem v roce 45 př. n. l., a byl koncipován jako sluneční,“ říká Jakub Koukal.

Julius Caesar prý k vytvoření kalendáře využil znalostí alexandrijských astronomů a stanovil délku roku na 365,25 dne. Mimo to navrhl i schéma vyrovnání kalendáře.

„Obyčejný rok měl mít délku 365 dní a každý čtvrtý rok měl být o jeden den delší. Právě takto vznikl přestupný rok. Problémem takzvaného kánobského kalendáře však bylo, že tropický rok, což je rozdíl mezi dvěma po sobě následujícími průchody středu Slunce jarním bodem, netrvá přesně 365,25 dne, ale 365,2421956 dne, což způsobuje nepřesnost, která znamená i při použití přestupného roku zpoždění o jeden den za 133134 let,“ nastiňuje odborník.

V šestnáctém století již začalo být opoždění patrné hlavně na dnech rovnodennosti, proto roku 1582 vyhlásil papež Řehoř XIII. reformu kalendáře a ten nový získal přívlastek gregoriánský. „Časová diference mezi tropickým rokem a juliánským kalendářem byla v roce 453 našeho letopočtu jeden den, roku 581 dva dny a v roce 1582 pak 9,809 dne,“ dodává astronom.

Reforma byla zavedena především z církevních důvodů. Velikonoční neděle už totiž nenásledovala po prvním jarním úplňku, což bylo pro církev nepřijatelné.

„Papež Řehoř XIII. tedy ve své bule z roku 1582 vyhlásil kalendářní reformu, kdy bylo vynecháno deset dní najednou a bylo stanoveno, že každý poslední rok století bude přestupný jen tehdy, pokud bude dělitelný číslem 400. A zároveň platí výjimka, která říká, že rok není přestupný, pokud je dělitelný číslem 100, jestliže ovšem nedochází ke kolizi s předchozí podmínkou dělitelnosti číslem 400,“ vysvětluje složitost výpočtu Jakub Koukal.

V dnešní době podle něj tvoří rozdíl mezi kalendářem juliánským a gregoriánským třináct dní, proto Vánoce v Rusku, Srbsku a jiných zemích řídících se ortodoxním, tedy juliánským kalendářem nastávají až za 13 dní po římskokatolických Vánocích.

„Přestupný den, který tvoří přestupný rok, je tedy do kalendáře přidáván proto, aby rok svou délkou co nejvíce odpovídal tropickému,“ říká astronom.

Ani tak ale nedochází k absolutní rovnosti. „Průměrný kalendářní rok, včetně přestupného a všech výjimek, má 365,2425 dne, tropický rok je definován číslem 365,2421956 dne, každý rok je tedy v průměru o 0,0003044 dne delší, než by měl být. Za 3285 let to bude rozdíl jednoho dne, to je v roce 4867. A pak nastane čas pro další reformu kalendáře,“ uzavírá s úsměvem astronom.

Autor: Jana Rohanová

29.2.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Město o prázdninách zaměstná až sto dvacet mladých brigádníků

Ilustrační foto

Fotbalový Hulín jede pro postup s posilou Motalem

Na Bajdě v Kroměříži stráží městští policisté

Na pořádek v areálu kroměřížského koupaliště Bajda přes léto dohlížejí strážníci městské policie, popřípadě asistenti prevence kriminality.

Dopravní nehoda v Dřínově si vyžádala několik raněných

Ke srážce dvou aut došlo v pátek po šestnácté hodině v Dřínově. Nehoda se neobešla bez zranění. „Na místě se zranili tři lidé, které si do své péče převzala zdravotnická záchranná služba.

Holešovský Festival židovské kultury se zaměří na umění a architekturu

Už sedmnáctý ročník Festivalu židovské kultury Ha-Makom Holešov, který je zároveň nejstarším festivalem takového formátu v Česku, začíná už v úterý 25. července. Podtitul letošního ročníku zní Židé v umění a architektuře, čemuž je přizpůsoben celý program, který by měl být podle pořadatelů zase lepší, než v předchozích letech.

Dobrovolníci z celého světa zvelebují židovský hřbitov

Dobrovolníci z několika zemí světa, konkrétně z Běloruska, Číny, Slovenska, Německa, Koreje a Španělska, dorazili ve středu 19. července do Holešova, aby pomohli navrátit důstojnost tamnímu židovskému hřbitovu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení