VYBERTE SI REGION

U marketů je asociálům nejlíp. Strážníci by uvítali rozšíření vyhlášky

Zlín - Ne každému je při cestě za nákupy takové setkání milé. Okolí řady zlínských supermarketů si totiž za svůj biotop zvolili někteří sociálně nepřizpůsobiví obyvatelé. Jak nakupující, tak i prodejci mají z jejich častého obtěžování těžkou hlavu.

12.4.2012
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Deník/ Václava Simeonová

Bezdomovci nechybí snad u žádného ze zlínských supermarketů. Strážníci by uvítali, kdyby město upravilo protialkoholní vyhlášku

Městská policie prý sice na inkriminovaných místech pravidelně zasahuje, ani to však vždy nepomáhá.

„Zrovna před pár dny po mně jeden opilec u Intersparu chtěl nějaké drobné. Když jsem mu je nedala, začal mě sprostě urážet,“ popisuje svou nedávnou nepříjemnou zkušenost Lenka Svátková.

Že není situace v okolí prodejny vždy idylická a bezdomovci se u ní srocují pravidelně, potvrzuje i mluvčí společnosti Spar Martina Kloudová.

„V případě, že narušují chod marketu či jakkoliv obtěžují zákazníky, okamžitě zástupci prodejny přivolávají městskou policii,“ přibližuje mluvčí, podle níž se zatím zaměstnanci naštěstí setkali pouze se slovními útoky. „K žádnému fyzickému napadení doposud nedošlo,“ podotkla Kloudová.

Důvod, proč lze u Intersparu na zevlující postavy popíjející alkohol narazit prakticky denně, je podle zástupce ředitele zlínských strážníků Pavla Janíka nasnadě. Blízkost někdejšího průmyslového areálu Svit.

„Bezdomovci tam pořád mají dost možností sebrat nějaký kus starého železa, v nedaleké sběrně ho zpeněžit a za utržené drobné si pak v obchodě koupit krabicové víno. Občas se jim podaří i něco vyžebrat. Navíc řada z nich v továrním areálu přespává,“ přibližuje část životního koloběhu lidí z okraje společnosti Janík.

Jedním z těch, kteří u supermarketů ve Zlíně a Otrokovicích často postávají a od kolemjdoucích žádají nějakou tu korunu, je i sedmadvacetiletý Tomáš. Že by ale nakupující nějak obtěžoval, rezolutně odmítá.

„Nic takového se neděje, chovám se slušně,“ popisuje mladý muž původem z východních Čech, který žije na ulici už pět let.

To jeho starší kamarád, kterému v partě přezdívají John Lennon, tvrdí trošku něco jiného. 

„Když je člověk ožralý, tak huláká a nadává. Dělá to kdekdo,“ podotýká s potutelným úsměvem John.

Jako další příklad shromaždiště pochybných skupinek může kromě Intersparu posloužit i Tesco v Kvítkové ulici. V neděli večer tam po potyčce sociálně slabší skupinky lidí dokonce zasahovala policie a záchranka.

„Na úrazovou ambulanci jsme odvezli mladíka s tržnou ránou na hlavě, který byl pod vlivem alkoholu,“ objasnil mluvčí krajské záchranné služby Petr Olšan.

Sami se pak chopili iniciativy lidé ze společnosti Ahold, která mimo jiné provozuje supermarket Albert na třídě Tomáše Bati.

„Nemůžeme před touto problematikou zavírat oči, protože vyvolává situace nepříjemné pro naše zákazníky. Z toho důvodu jsme rozjeli projekt nazvaný Podání pomocné ruky, jehož cílem je poskytovat bezprizorním osobám rady. Například kde se mohou najíst, kde dostanou oblečení a podobně,“ informovala mluvčí společnosti Ahold, která supermarkety Albert provozuje, Judita Urbánková. Celé věci se podle ní věnují buď speciální hlídky, nebo přímo pracovníci v prodejnách.

Neznamená to však, že by u supermarketů nebyli často k vidění také strážníci.

„Lidé nám kvůli obtěžování ze strany bezdomovců volají soustavně. Obrovsky nám ale pomáhá protialkoholní vyhláška, díky které se nám sociálně nepřizpůsobivé daří vytlačovat z centra města,“ připomíná Pavel Janík.

Zvažují vyhlášku

To je také jeden z důvodů, proč namísto lavičky v parku potkáte bezdomovce spíše před nákupním centrem. Není proto vyloučeno, že se už brzy místa, na nichž je vyhláška uplatňována, rozšíří i o tyto lokality.

„Počkáme, s jakým návrhem městská policie přijde, a následně pak o schválení, či neschválení rozšíření vyhlášky rozhodne rada města,“ nastínil mluvčí zlínského magistrátu Zdeněk Dvořák.

Bezdomovců jsou ve Zlíně skoro dvě stovky

Že je bezdomovectví problémem, se kterým se výrazně potýká také krajské město, není žádným tajemstvím. Sociální pracovnice Oblastního spolku Českého červeného kříže ve Zlíně Monika Holíková v krátkém rozhovoru pro Deník odhaluje, co je hlavním důvodem.

Kolik lidí bez domova se na území města Zlína pohybuje?

Bez přístřeší máme ve Zlíně evidováno 175 lidí, a to jak z Azylového domu, tak z ambulantní služby nízkoprahového denního centra. Tento počet je variabilní. Lidí bez přístřeší bude mnohem více, a to zejména těch, kteří mají potíže s alkoholem, a tedy i dodržováním povinnosti povolené hranice tolerance alkoholu 0,8 promile.

Roste jejich počet v posledních letech, a pokud ano, proč?

Počet nových uživatelů, kteří vyhledávají naše služby, stoupá. Je to dáno jejich stěhováním do velkých měst, kde mají vyšší možnost anonymity než v malých městech, kde již z různých důvodů nemohou pobývat (malá možnost a pomoc sociálních služeb, absence ubytoven pro lidi v HN, stud a hrdost).

Nárůst jsme zaznamenali i z hlediska vyšší zadluženosti lidí, kteří se ocitli v krizových situacích kvůli exekucím, nebo u mladých dospělých, kteří mají potíže s hracími automaty a omamnými látkami.

Jaké jsou pro život těchto lidí ve Zlíně podmínky ve srovnání s jinými městy v okolí?

Výhodou krajského města Zlín je vyšší anonymita než v okolních městech. Je zde řada opuštěných budov a okrajové části města jsou blízko centra a navíc mohou být v ústraní.

Ve Zlíně mají lepší možnosti využívání sociálních služeb pro osoby bez přístřeší. V okolních menších městech mají možnost pouze využít finanční výpomoci ve formě životního minima či okamžité mimořádné pomoci nebo využít ubytování v soukromých ubytovnách, které spolupracují s úřadem práce. Město Otrokovice má obdobné služby jako Zlín, proto se mezi nimi uživatelé tohoto typu často přesouvají nebo využívají služeb najednou.

V poslední době se poměrně velké skupinky sociálně slabších lidí vyskytují kolem zlínských supermarketů. Co je tam podle vás táhne?

Můžeme říci, že supermarkety a obchodní centra jsou v očích osob bez přístřeší považovány za orientační bod, kde se mohou střetávat a navazovat kontakty mezi sebou s ohledem na jejich specifická pravidla a vztahy.

Pohybují se v těchto místech i z důvodu hygienického zázemí (wc, umyvadlo na provizorní omytí). A dalším důvodem je si od lidí vyptat nebo dostat finance na potraviny a podobně. To všechno závisí na povaze lidí, typu bezdomovectví (skryté nebo zjevné), na momentálním rozpoložení skupiny. 

A jak se na problematiku bezdomovců zdržujících se v blízkosti nákupních center a supermarketů díváte vy?

Deník se ptal: Vadí vám bezdomovci u supermarketů?

Petr Kvasnička, 40 let, podnikatel, Zlín:  Víceméně ano. Nemám s nimi moc zkušeností, ale někdy to bývá nepříjemné. Občas bývají dost dotěrní.

Petra Zachovalová, 34 let, pracovnice v potravinářství, Březolupy: Ne, neobtěžují. Většinou se je snažím obejít, ale oni nebývají až zas tak nezdvořilí.

Petr Bobák, 19 let, student, Zlín: Ani moc ne, ale když vyřvávají, tak to moc příjemné není. Třeba u Lidlu se to po večerech stává.

Lucie Hoferková, 19 let, studentka, Otrokovice: Když mě přímo neobtěžují, tak mi nevadí. Občas ale dělají nepořádek, to už je horší.

Diskutujte a hlasujte v naší anketě !

Autor: Viktor Chrást, Marek Houser

ANKETA

ANKETA: Vadí vám přítomnost bezdomovců u obchodů?

ANO

88 %

NE

12 %

Hlasovalo: 74     Anketa byla ukončena

12.4.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Tradiční průmysl v Česku skomírá. A uvolňuje místo montovnám

Část stojírenského holdingu Vítkovice, ČKD Praha DIZ, Kovosvit MAS, jeden z následovníků Škody Plzeň Pilsen Steel i výrobce letadel Let Kunovice. To je pět tradičních značek českého průmyslu, které v současnosti čelí existenční krizi. Možná tedy v přímém přenosu sledujeme závěr transformace české ekonomiky zahájený po listopadu 1989. Kdo se včas nepřizpůsobil novým poměrům nebo se dál jednostranně orientoval na východní trhy, dnes zápasí o přežití. Svou roli v ekonomice naopak posilují podniky se zahraničními majiteli, na které často pasuje hanlivý termín montovny.

Koho volit? Poradí vám naše VOLEBNÍ KALKULAČKA!

Zlínský kraj - Volby do krajského zastupitelstva se konají už za týden. Pokud ještě nejste rozhodnutí, kterou stranu podpořit svým hlasem u volební urny, můžete si nechat poradit od Deníku a jeho volební kalkulačky. 

Česko se stalo montovnou Evropy. Pět dopadů, které to na nás má

Na makroekonomických číslech něco nesedí. Česko vykazuje slušný růst ekonomiky, tažený hlavně průmyslovou výrobou a exportem. Navzdory tomu dál působíme v rámci Evropské unie jako chudí příbuzní s průměrným hrubým příjmem 27 tisíc korun, tedy v přepočtu 1000 eur. Od roku 2008 se nám nedaří dotahovat Německo ani Rakousko. Za slušnými makroekonomickými čísly se totiž skrývá problém na mikroúrovni. Příliš mnoho podniků v Česku plní roli pouhé montovny, zatímco lukrativní výzkum a vývoj i marketing a dodávku zákazníkovi zajišťují zahraniční mateřské koncerny.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies