VYZKOUŠEJTE:
Jidáše
Pravý domácí mazanec

Boží hod velikonoční každoročně připadá na neděli mezi 22. březnem a 25. dubnem. Následující pondělí je poté ve většině zemí státním svátkem.

Chce-li být někdo v centru velikonočních oslav, jeho kroky by měly rozhodně směřovat do Říma, kam se v tuto dobu sjíždějí poutníci z celého světa.

Ve Francii se říká, že na Velký pátek všechny zvony odletí do Říma, kde jsou požehnány, a vracejí se zpátky se spoustou čokoládových dobrot a vajíček pro děti, které je v neděli sbírají po zahradě. Rodinnou tradicí je také válení vajíček z mírného svahu.

Ty, které jsou neporušené, symbolizují kameny odvalené z Kristovy hrobky. Tento zvyk se ujal nejen ve Francii, ale i v jiných zemích, jako například v Německu nebo Anglii.

V Americe dokonce za vlády prezidenta Jamese Madisona jeho žena zvala o Velikonocích děti do zahrad Bílého domu, aby zde soutěžily v koulení vajíček.

V Bulharsku je zase zvykem ťukání vařených vajec o sebe, dokud některé z nich nepukne. Ten, kterému zůstane vajíčko „celé“, bude mít po celý rok štěstí.

Tradici barvení velikonočních vajíček, hýřících nejrůznějšími barvami, máme nejen my, ale i Američané, Kanaďané nebo Angličané.

Výhradně načerveno barví velikonoční vajíčka v Řecku, Rusku i Bulharsku. Mají tak symbolizovat krev ukřižovaného Ježíše Krista.

A proč zrovna vajíčka? Protože jsou symbolem plodnosti.

Letem velikonočním světem

V Itálii patří k tradičním velikonočním jídlům pečené jehně.

V Irsku zase na Velký pátek označují vejce nakladená tento den křížem a každý by měl během Velikonoc jedno takové vejce sníst. V Irsku se v tyto svátky pečou velikonoční koláče.

K Velikonocím v Mexiku zase neodmyslitelně patří papírové krabice s obrázkem Jidáše, které jsou naplněny sladkostmi.

Na Velký pátek se v Anglii pečou kynuté ovocné bochánky, jež jsou obdobou českých mazanců. Ke slavnostnímu obědu se podává pečené jehněčí s bramborami a hráškem.

Svátečním jídlem na stole Američanů je pečená kýta s brambory a zeleninou. Největší klasikou a zároveň hlavním bodem slavnostní tabule v Rusku je pascha.

Jde o velmi bohaté a zdobené těsto, které nepřipomíná nic, co bychom znali. Možná vzdáleně mazanec. Peče se do tvaru useklé pyramidy, případně se peče ve všem, v čem se dá.

Useklá pyramida má totiž symbolizovat hrob Gospodina.

Co si upéct na Velikonoce u nás?

Každá země má své typické dobroty, na kterých si její obyvatelé pochutnávají při nejrůznějších příležitostech. A jak vypadají takové typicky české Velikonoce a co by rozhodně na velikonočním stole v českých rodinách nemělo chybět? No přece jidáše, mazanec nebo beránek.

Jidáše: Typický velikonoční moučník z kynutého těsta má většinou tvar provazů, které mají symbolizovat to, že se Jidáš oběsil. Původ jidášů je však mnohem starší.

V pohanských dobách představovaly jakési obřadní pečivo, jež symbolizovalo plodnost a hojnost. Jidáše se jedí před východem slunce na Zelený čtvrtek a potírají se medem, aby byly prospěšné našemu zdraví a uchránily nás před hadím uštknutím. V lidových tradicích mohou mít tvary zvířátek, ptáčků a dalších tvorů, kteří mají přivolat jaro.

Mazanec: Jedná se o nejstarší doložené velikonoční pečivo u nás, které se peče na Bílou sobotu z téměř stejného těsta jako vánočka, jen se do něj dává více vajec, aby byl žlutý a lehký.

Více receptů, tipů a rad na www.vseovareni.cz