„Živnostenský list jsem si pořídil v roce 1989, asi pět let jsem pracoval sám, ale nestíhal jsem. Od doby, kdy pracuji se třemi kvalitními zaměstnanci, vyrábíme asi 50 kuchyní ročně,“ spočítal Pařenica.

Důvodem, proč jsme za panem Pařenicou přišli je, že chceme společně s Velkopopovickým Kozlem a čtenáři Deníku najít nejšikovnějšího fachmana kroměřížského regionu, kterého pak Kozel odmění za poctivou práci a jeho řemeslný kumšt.

Tip na zručného výrobce nábytku zaslal jeho spokojený zákazník Marek Rohan z Kroměříže.

„Pan Pařenica vždy dodržel, co slíbil, dohodnuté termíny neposunoval a jeho práce je vždy perfektní,“ pochvaluje si Marek Rohan.
Miroslava Pařenici jsme se zeptali na tajemství jeho úspěchu.

Prozraďte nám, co podle sebe děláte lépe než ostatní a kvůli čemu se Vaši zákazníci stále vracejí?

Dělám i malé zakázky, do kterých se každému nechce. I když na tom třeba ve finále moc nevydělám, tak to dělám, protože chci. Nedělám to za každou cenu kvůli výdělku.

Zákazníci také určitě ocení, že s nimi představy proberu, poradím jim a návrh nakreslím. Nedělá mi problém prostorové myšlení.

Na co se nejvíce těšíte po dni plném práce?

Pracovní dny mám dost nabité. Snažím se ale nechávat si volné víkendy pro rodinu a přátele.