VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Na 99 zlatých dukátů použila mincovna 99 razidel

Střední Morava - Tradici svatováclavských dukátů připomíná vskutku exkluzivní ražba, kterou Pražská mincovna veřejnosti poprvé představí na veletrhu Sběratel. Emise z dukátového zlata čítá pouhých devětadevadesát kusů, přičemž na každý exemplář muselo být použito originální razidlo.

6.9.2013
SDÍLEJ:

Číslované svatováclavské dukáty razí Pražská mincovna podle návrhu Vladimíra Oppla.Foto: archiv Pražská mincovna

Výjimečnou a technologicky náročnou ražbou vzdává mincovna hold prvním československým obchodním mincím, jimiž byly právě svatováclavské dukáty. Od zahájení jejich výroby letos uplynulo devadesát let.

Pouze jednou v novodobé historii československého mincovnictví byly raženy svatováclavské dukáty číslované přímo v mincovní ploše. Jednalo se o sérii mincí z roku 1923 k pátému výročí založení Československa. Tehdejší mincovna v Kremnici jich vyrobila tisíc. „Číslo bylo raženo pozitivně, to znamená, že vystupuje z mincovní plochy. Výroba byla proto technicky náročná a na každý dukát museli tenkrát v Kremnici použít jedinečné razidlo. Stejný postup jsme po devadesáti letech použili i u nás," řekl mincmistr Pražské mincovny Ondřej Koňařík.

V praxi to znamená, že každý z nových svatováclavských dukátů je unikátem s vlastním číslem, ražený pomocí vlastní raznice. „Razidlo upravené tak, aby nemohlo být dále použito k ražbě, získá do svého vlastnictví každý majitel číslovaného dukátu," uvedl předseda představenstva a člen emisní rady Pražské mincovny Pavel Trtík s tím, že celá emise čítá pouhých devětadevadesát exemplářů. Každý dukát je opatřen puncovní značkou, která potvrzuje jeho ryzost. Tu vyjadřuje hodnota 986 tisícin, což odpovídá tradiční ryzosti českých dukátů, stejně jako průměr 20 mm a hmotnost 3,49 gramu. Technické parametry jsou uvedeny na certifikátu připraveném státní tiskárnou cenin. Obsahuje několik bezpečnostních prvků, a to včetně giloší, iris přechodů barev, mikrotextu a vodoznaku. Dukát bude možné spatřit na veletrhu Sběratel, který se koná od včerejška na výstavišti v pražských Letňanech.

Zajímavá historie se váže k motivu svatého Václava v přilbici, ztvárněném na averzní straně dukátu. Jeho autorem je slavný český medailér a sochař Vladimír Oppl (autor nejkrásnější zlaté mince světa Karel IV. Nové Město pražské). Návrh byl totiž původně určen pro českou oběžnou korunovou minci, v soutěži ČNB však nakonec vyhrála jednodušší podoba siluety svatováclavské koruny. Nadčasová krása Opplova návrhu se přesto dočkala zhmotnění. A to rovnou ve zlatě.

Jubilejní československé svatováclavské dukáty se staly základem nové tradice. Raženy byly od roku 1923 a prvních tisíc kusů bylo číslovaných na mincovní ploše. Jednalo se o obchodní mince s proměnlivou hodnotou, danou tedy hlavně obsahem drahého kovu. Autory motivu byli Otakar Španiel a Jaroslav Benda, kteří zvítězili v soutěži vypsané z podnětu ministerstva financí. V ražbě mincí s tímto motivem, avšak již bez čísla, pak mincovna v Kremnici pokračovala až do roku 1938. Za toto období jich vyrazila na 452 540 kusů. (miu)

Autor: Redakce

6.9.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Velitel 2. armádního sboru se sídlem v Olomouci a šéf ozbrojených složek v krizovém štábu Ústřední povodňové komise Petr Voznica.

Povodně změnily vnímání armády, míní generál Voznica

Interaktivní výstava na téma dinosauři ve zlínském Zlatém jablku.
20

Zlatým jablkem se o víkendu opět prošel oživlý dinosaurus

Město o prázdninách zaměstná až sto dvacet mladých brigádníků

Možnost prázdninové brigády nabídla mladým holešovská radnice také letos.

Fotbalový Hulín jede pro postup s posilou Motalem

Hned ze tří krajských derby si dnes mohou vybrat návštěvu fotbalového utkání fanoušci ve zlínském regionu! Nabízí je 1. kolo českého poháru pod názvem Mol Cup.

Na Bajdě v Kroměříži stráží městští policisté

Na pořádek v areálu kroměřížského koupaliště Bajda přes léto dohlížejí strážníci městské policie, popřípadě asistenti prevence kriminality.

Bludiště v kukuřici jako letní atrakce? Jedno má i Kroměříž

Jedno bludiště už v Kroměříži stojí řadu generací, to z živého plotu v Květné zahradě: letos se ale u nás staly trendem i jiné labyrinty, vybudované v kukuřičných polích.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení