„Čekám miminko," potvrdila bikerka těsně před závodem BIKE VALACHY, v němž se očekávalo, že by v sobotu 9. července ve Velkých Karlovicích měla obhajovat trojnásobné vítězství z let 2013 až 2015. „Zatím jsem o tom nechtěla mluvit, ale teď už mám za sebou první tři měsíce a i podle lékařů je vše v pořádku," dodala Irena Berková. První potomek by se jí měl narodit na Štědrý den.

Ireno, moc gratulujeme a nedá nám to nezeptat se: Posledním závodem, kterého jste se zúčastnila, byla v dubnu Rohálovská padesátka. To už jste tušila, že nezávodíte „sama"?

Dozvěděla jsem se to pár dnů předtím. Můj lékař mi řekl, že když budu opatrná a vyvaruji se pádu, nemělo by se nic stát. Do závodu už jsem byla přihlášená a slíbila jsem také svému týmu Amenity Extrem Sport Zlín, že se zúčastním, tak jsem to ještě zkusila. Ale při závodu jsem si uvědomila, že mám stejně plnou hlavu toho, aby se opravdu něco nestalo, takže jsem po půl hodině přestala šlapat naplno, počkala jsem na přítele, který jel někde v poli za mnou, a dojeli jsme si to na pohodu spolu. Rozhodla jsem se, že už to nebudu hrotit.

To je vlastně i vysvětlení pro ty, které tehdy překvapilo, že jste zcela výjimečně nedojela závod na medailové pozici. Jak se teď cítíte? A jak to vlastně máte s kolem?

Cítím se dobře a snažím se stále hýbat, chodím často se psem a sem tam ještě jezdím, ale samozřejmě jsem ubrala ze svého dřívějšího tempa na polovinu a jezdím maximálně hodinku. Hlídám si tepy, aby bylo vše bezpečné. Přesto se můj lékař už moc netváří, takže za chvíli asi skončím úplně. Je to nezvyk, po těch letech.

V sobotu 9. července tedy budete na startu BIKE VALACHY ve Velkých Karlovicích chybět. Jak byste trasu přiblížila těm, kteří ji ještě neznají?

Je to velice pěkný závod v krásné krajině. Z mého pohledu je technicky středně náročný, ale je docela kopcovitý. Na loňský ročník nezapomenu. Bylo to týden po Drásalovi, kde jsem závodila na nejdelší trase Obr Drásal (v ženské kategorii Irena Berková zvítězila, dokonce i přes dva defekty – pozn. redakce) a ještě po týdnu jsem cítila nohy. Živě si pamatuji, že to bolelo a dost mě potrápila soupeřka Kamila Procházková. Stálo mě hodně sil ji setřást, podařilo se mi to až ke konci. Letos sice na BIKE VALACHY nebudu závodit, ale přijedu se podívat, protože závodí můj přítel. Je to paradox, přivedla jsem ho ke kolu, já končím a on začíná.

Jak to vidíte do budoucna? Věšíte už závody na hřebík, nebo máte v plánu návrat?

Chtěla bych to ještě zkusit, vrátit se, aspoň na rok. V poslední době jsem v závodění už ztrácela motivaci, ale toto je pro mě nový impuls – jestli se mi po roční přestávce podaří se „do toho" zase dostat. A kdyby se podařilo, ještě bych se moc ráda zúčastnila mistrovství Evropy. Ale uvidíme. Teď jsem plná elánu, ale kdo ví, co se mnou těhotenství a narození miminka nakonec udělá.

Budeme vám držet pěsti a děkujeme za rozhovor.

Autor: Martina Žáčková, VALACHY TOUR